Nová zpráva s názvem Překážky v elektronickém obchodování, kterou předložila komisařka EU pro spotřebitele Meglena Kunevová, ukazuje, že obliba nakupování on-line se v EU zvyšuje, zpráva ale zároveň varuje, že překážky v přeshraničním obchodu brzdí jeho rozvoj. Tato zpráva předkládá podrobnou analýzu současných trendů v elektronickém obchodování v celé EU, rovněž podle jednotlivých zemí, nejprodávanějšího zboží a překážek pro spotřebitele a elektronické obchodování. Podíl spotřebitelů EU, kteří si koupili alespoň jednu věc či službupřes internet, vzrostl v letech 2006–2008 z 27 % na 33 %. Za těmito průměrnými hodnotami se skrývá ohromná popularita nakupování on-line v zemích, jako je Spojené království, Francie a Německo, kde za poslední rok provedlo více než 50 % uživatelů internetu alespoň jeden nákup on-line. V severských zemích (Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko a Island) činil podíl uživatelů internetu, kteří v roce 2008 nakoupili výrobky a služby on-line, 91 %. Země jako Itálie a Španělsko rovněž představují rychle rostoucí trhy. Narozdíl od tohoto modelu rychle rostoucích vnitrostátních trhů zůstává rozsah nákupů on-line, které se uskutečňují přes hranice, malý – v roce 2008 to bylo pouze 7 % (ve srovnání s 6 % v roce 2006). Tato zpráva varuje, že rozvoj nakupování on-line v EU brzdí četné překážky – jazykové, praktické a regulační a rovněž důležité otázky důvěry.

Komisařka Meglena Kunevová řekla: „Spotřebitelé mohou z internetu jen těžit. Rozšiřuje velikost trhu, který mají k dispozici, a nabízí jim přístup k více dodavatelům a širší nabídce. Umožňuje srovnávat výrobky, dodavatele i ceny v neporovnatelně větším měřítku než kdy předtím. Využití internetu pro maloobchodní nákupy se podle všeho stane všudypřítomným. Již 150 milionů spotřebitelů nakupuje on-line, i když pouze 30 milionů nakupuje on-line přes hranice. Musíme zajistit, aby přijetí internetové platformy nebylo zbytečně zpomaleno tím, že nebyly odstraněny zásadní regulační překážky, nebo tím, že nebyly vyřešeny důležité problémy související s důvěrou spotřebitelů.“

Spotřebitelé jsou s nakupováním on-line vcelku spokojení. U skupin produktů, které se kupují obzvlášť často, což je například výpočetní technika a také zboží pro zábavu a volný čas, je spokojenost spotřebitelů s nakupováním přes internet v průměru vyšší než u maloobchodních nákupů obecně.

Spotřebitelé jsou spokojeni, pokud jde zejména o srovnání cen, širší nabídku, dostupnost výrobků a volbu dodavatele.

Méně spokojeni jsou spotřebitelé, pokud jde o otázky jako jasné informace o výrobku, reklama, ochrana soukromí, otázky důvěry a možnost vrácení zboží.

Jedna třetina občanů EU by zvažovala nákup výrobku nebo služby prostřednictvím internetu z jiného členského státu, pokud by byly levnější nebo lepší.

Jedna třetina spotřebitelů EU říká, že by byla ochotna nakupovat zboží a služby v jiném jazyce. V multikulturní Evropě je poptávka po větších možnostech volby a větší rozmanitosti nabídek, než mohou nabídnout místní obchody či světové obchodní značky.

Podíl spotřebitelů v EU, kteří nakupovali on-line, vzrostl v letech 2006–2008 z 27 % na 33 %, zatímco u přeshraničního elektronického obchodování zůstal na stejné úrovni. V současnosti nakupuje on-line přes hranice pouze 7 % spotřebitelů. A tento rozdíl se nezmenšuje, ale zvětšuje.

Zeměpisná segmentace: Většina obchodníků dnes má své internetové stránky, které jsou pro spotřebitele přístupné odkudkoli. Přesto se zdá, že většina maloobchodníků stále předpokládá, že vnitřní trh je rozdělen hranicemi států. Škála možností je obrovská, ale v praxi spotřebitelé narážejí na to, že prodej je jim odmítnut nebo jsou odkázáni zpět do své země původu.

Jazykové překážky, které stále představují pro většinu obchodníků a spotřebitelů problém, avšak měli bychom být opatrní a jejich důležitost nepřeceňovat. Například 60 % maloobchodníků je již připraveno realizovat transakce ve více než jednom jazyce.

Problémy související s logistikou, pokud jde o interoperabilitu poštovních a platebních systémů, a problémy s přístupem, například s širokopásmovým připojením.

Existují regulační překážky, které se spotřebitelům a podnikům jeví jako čím dál méně odůvodněné; mezi ně patří například spotřebitelské právo, pravdila DPH, právo v oblasti selektivní distribuce, ochrana duševního vlastnictví, provádění právních předpisů EU, například předpisů o likvidaci odpadů, do vnitrostátního práva.

Překážky narušující důvěru spotřebitele – zejména neochota související s platbami, dodávkou, stížnostmi, uplatňováním záruk, žádostmi o vrácení plateb (poprodejním servisem) a rovněž problematika narušení soukromí. Zdá se, že při přeshraničních transakcích jsou tyto problémy ještě závažnější.

V září 2009 předloží komisařka Kunevová výsledky nezávislých zkušebních nákupů („mystery shopping“), aby se zjistilo, jak a kde je spotřebitelům bráněno v nakupování on-line po celé EU. Jako součást sledování maloobchodního odvětví ze strany Komise zahájila komisařka Kunevová na podzim loňského roku postup v rámci celé Komise pro sledování překážek v elektronickém obchodování a závěrečná zpráva Komise o maloobchodním odvětví má být předložena na podzim 2009.

Kompletní dokument Překážky v elektronickém obchodování najdete zde: http://ec.europa.eu/consumers/strategy/docs/com_staff_wp2009_en.pdf.