Vážená paní předsedkyně,

k Vaší žádosti ze dne 2. 11. 2009 zaslanou na Českou obchodní inspekci
/dále též „ČOI“/elektronicky a evidovanou dne 3.11.2009 pod č.j. ČOI 20108/2009/0100,
o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, uvádíme následující:

Pokud jde o body 1) a 2) Vaší Žádosti, tedy Žádosti o zdůvodnění „… na základě jakého
 ust. byla ČOI oprávněna zveřejnit seznam nevyhovujících solárií a proč nebyla zveřejněna
ta vyhovující…“, pokládáme nejprve za vhodné Vás upozornit, že se podle našeho názoru nejedná o žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

Tato žádost je mnohem spíše dotazem na názory správního orgánu, resp. žádostí o sdělení jeho právních úvah, což ovšem ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. stojí mimo režim tohoto předpisu.

Přesto však, nad rámec povinností vyplývajících ze zákona č. 106/1999 Sb., uvádíme,
že podkladem pro zveřejnění informace o nebezpečných soláriích byl § 6 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků:

„Orgány státní správy a orgány územní samosprávy v přenesené působnosti jsou povinny činit v mezích své působnosti veškerá opatření,

aby zamezily dovozu, vývozu a uvádění na trh výrobků, které nejsou bezpečné, nebo zamezily jejich dalšímu oběhu.

 O výrobcích na trhu, které jsou nebezpečné, jsou povinny všemi dostupnými prostředky, například prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.

Na tyto případy
se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle zvláštních právních předpisů.“

V případě solárií, jež při kontrole vyhověly, nebyla ČOI konstatována nebezpečnost, čili zde se při zveřejnění výsledků dané kontrolní akce výše cit. ustanovení neuplatnilo.

K bodu 3 Vaší Žádosti „…sdělení výsledků naměřených hodnot a názvy kontrolovaných subjektů, jež provedené kontrole solárií v dubnu 2009 vyhověly…“

 vydala ČOI Rozhodnutí č.j. ČOI 20454/2009/0100 ze dne 10.11.2009 o částečném odmítnutí poskytnutí informací.