A. Povinnosti prodávajícího při prodeji zboží

1. Co se rozumí poctivostí prodeje?

V právu platí zásada, že každý si má počínat poctivě. Zjednodušeně se dá říci, že poctivé je takové chování, které je čestné, transparentní a ohleduplné k zájmům druhých lidí. Jde o určitý standard chování, který každý z nás důvodně očekává a spoléhá na něj. 

U prodávajících je tato povinnost více rozvedena v zákoně o ochraně spotřebitele. O poctivém prodeji lze hovořit tehdy, pokud je zboží prodáváno ve správné kvantitě (hmotnosti, míře, množství), což by vám mělo být umožněno si překontrolovat, v obvyklé kvalitě, není-li jiná jakost předepsaná, ani uváděná, a za ceny správně účtované.

Nesprávné údaje o kvantitě či kvalitě prodaného zboží patří mezi nejčastější vady a jsou důvodem pro uplatnění reklamace u prodávajícího. Cena zboží musí být konečná, tedy zahrnovat všechny daně a poplatky. A měla by vám být známa ještě před samotným nákupem.

Kde je to upraveno: § 3 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 6 a § 2161 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 2 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

2. Je prodávající povinen mi vystavit doklad o koupi?

Požádáte-li o to, pak ano. Povinnost vydat na žádost spotřebitele doklad o koupi stále trvá a povinná účtenka pro elektronickou evidenci tržeb (EET) takový doklad nenahrazuje. 

Kupní doklad nebo také doklad o zakoupení zboží je vydáván pro potřeby spotřebitele, aby věděl, kdo, kde, kdy, co a za kolik mu prodal. Doklad tedy musí obsahovat datum uskutečnění prodeje, označení či popis zboží a jeho kupní cenu. Samozřejmě nesmí chybět identifikační údaje prodávajícího, jako jsou jeho jméno a příjmení v případě živnostníka, název prodávajícího, jde-li o obchodní společnost, identifikační číslo osoby (IČO) a jeho sídlo. Prodávající má dále povinnost zřetelně vyznačit na dokladu například i údaj o tom, že prodávané zboží je použité, trpí vadou, pro kterou byla poskytnuta sleva z kupní ceny.

Naproti tomu účtenka podle zákona o evidenci tržeb má za cíl především identifikovat prodávajícího ve vztahu k orgánům Finanční správy ČR a evidovat jeho tržby. Na účtence proto musí být uveden fiskální identifikační kód, daňové identifikační číslo, označení provozovny, v níž je tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na němž je tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, celkovou částku tržby, bezpečnostní kód poplatníka, a také údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. O účtenku žádat nemusíte. Pokud se na prodávajícího vztahuje povinnost elektronické evidence tržeb, musí vám být poskytnuta automaticky.

Pokud ovšem prodávající vydává účtenky, které kromě náležitostí uvedených v zákoně o evidenci tržeb splňují zároveň náležitosti podle zákona o ochraně spotřebitele, samostatný doklad o zakoupení již v takovém případě není nutné vydávat.

Kde je to upraveno: § 16 a § 24 odst. 7 písm. q) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 18 odst. 1 písm. b) a § 20 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb

3. Dostanu při nákupu automaticky záruční list?

Ne, jen pokud o něj požádáte. Je však třeba od sebe odlišit záruční list a potvrzení prodávajícího o jeho povinnostech z vad zboží. Záruční list je pojem, který je dnes spojován spíše s dobrovolně poskytnutou zárukou za jakost zboží, kdežto potvrzení o povinnostech z vad zboží musí prodávající na vaši žádost vystavit vždy, neboť tím potvrzuje svoji zákonem danou odpovědnost za vady. Pokud tedy požádáte o to, aby vám prodávající potvrdil, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vad zboží, musí tak učinit ve formě  písemného potvrzení bez ohledu na použitý název tohoto dokumentu. Uvede-li výrobce v reklamě či na obalu zboží delší záruku, zavazuje tím i prodávajícího, který to musí zahrnout do svého potvrzení.

Potvrzení musí obsahovat minimálně jméno a příjmení v případě živnostníka, název, je-li prodávajícím obchodní společnost, sídlo a další identifikační údaje. Je-li to potřebné, může prodávající připojit i srozumitelné vysvětlení obsahu, rozsahu, podmínek a doby trvání své odpovědnosti, jakož i způsob, jakým můžete uplatnit reklamaci.

Toto potvrzení není nutné při reklamaci předkládat. Ve většině případů jej plně zastoupí vystavený doklad o zakoupení, který rovněž obsahuje základní údaje o prodávajícím.

Kde je to upraveno: § 15 odst. 2 a § 24 odst. 7 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

4. Musím dostat český návod?

Ano, prodávající vám jej musí poskytnout. Je to jeho povinností, pokud je nutné zboží po nákupu sestavit, jeho obsluha je složitější a užívání se řídí velkým množstvím pravidel. Ovšem s výjimkou případů, kdy pravidla užití daného zboží jsou zřejmá či obecně známá a bylo by nadbytečné je zvlášť vypisovat.

Návod musí být v českém jazyce a v písemné formě, nemluvě o jeho srozumitelnosti. Bývá součástí balení zboží, anebo jej prodávající ke zboží přikládá dodatečně při placení, jako tomu bývá například u nákupu obuvi.

Jde o důležitý dokument k užívání koupeného zboží. Není-li proto český návod přiložen, můžete si jej u prodávajícího vyžádat. Jeho neposkytnutí ani dodatečně může být v krajním případě důvodem pro odstoupení od smlouvy.

Kde je to upraveno: § 9, § 10 odst. 2, § 11 a § 24 odst. 7 písm. e) a i) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2087, § 2094 odst. 1 a § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

5. Mám právo žádat předvedení zboží?

Ano, máte, ale ne vždy půjde vyhovět. Ne každé zboží lze totiž předvést, protože to neumožňuje jeho povaha a forma prodeje. Je vaším právem žádat, aby prodávající před vámi předvedl funkce nabízeného zboží. Někdy by se to však neobešlo bez porušení originálního obalu či znehodnocení samotného zboží. Proto prodávající využívají vystavené zboží na předvedení toho, co umí (např. obraz u televizoru, zvuk u audiosystému). Zvláštní povaha věci v kombinaci s formou prodeje může sice bránit vyzkoušení zboží přímo na prodejně, ale překontrolovat, zda je zboží kompletní, zpravidla možné bude. Typickým příkladem bude stan nebo jízdní kolo. Pokud ovšem půjde o prodej nábytku v demontovaném stavu, který si máte vyzvednout ve skladu prodávajícího jako sadu krabic, pak ani překontrolování za asistence pracovníků prodávajícího nepřichází v úvahu.

Při nákupu ojetého vozidla je předvedení jeho jízdních vlastností a překontrolování jeho technického stavu vždy možné, proto toho neváhejte využít. Jedině tak se vám může podařit odhalit závady vozu ještě před uzavřením kupní smlouvy.     

Kde je to upraveno: § 15 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. n) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2162 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

6. O čem mě musí prodávající informovat?

Určité informace vám musí prodávající sdělit před samotným nákupem. Záleží také na tom, co a kde kupujete, jakož i na tom, zda si jenom nabízené zboží prohlížíte nebo už jste rozhodnutí si jej koupit. Při vyřizování záležitostí každodenního života, například nákupu tiskovin a knih, kdy si hned po zaplacení nákup rovnou odnášíte, nemá prodávající tak širokou informační povinnost, jakou má e-shop se stejným sortimentem.

Pokud se rozhodnete uzavřít kupní smlouvu, jedno jestli na mobilní telefon, sedačku nebo automobil, potom je prodávající povinen vám sdělit informace minimálně o sobě (název, IČO, sídlo a kontaktní údaje), o ceně a vlastnostech zboží, jeho správném užívání, udržování, jakož i o riziku jeho nesprávného užití a údržby, dále o způsobu platby a dodání, případně i o nákladech dodání. A v neposlední řadě o tom, jaká práva máte při vadách zboží, u koho a do kdy nejpozději je můžete reklamovat. K tomu ještě přibyla povinnost vás upozornit na možnost řešení případných sporů mezi vámi a prodávajícím v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) u ČOI.

Kde je to upraveno: § 9, § 11, § 12, § 13, § 14 a § 24 odst. 7 písm. e), i), k), l) a m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

7. Musím si zboží překontrolovat?

Není vaší povinností si zboží po nákupu hned překontrolovat. Lze to jen doporučit. Čím dříve odhalíte, že se zbožím není něco v pořádku, především po jeho doručení poštou či kurýrem, tím snadnější bude vaše následná komunikace s prodávajícím ohledně zajištění nápravy.

Pokud zboží koupíte jako spotřebitel a vadu objevíte později, nezáleží na tom, zda jde o vadu skrytou či na první pohled patrnou, i tak máte právo ji reklamovat a žádat její odstranění. V prvním půlroce počítaném od okamžiku, kdy jste si zboží převzali, zákon totiž předpokládá, že zboží bylo vadné už od začátku. A je na prodávajícím, aby prokázal, že tomu tak nebylo, nestačí to jen tvrdit.

Prodávající vás nemůže omezit nebo zbavit práva reklamovat zboží kdykoli během 24 měsíců od převzetí zboží. Odepřením vašich práv při pozdější reklamaci vady, jedno jestli skryté či zjevné, by prodávající porušil zákon.

Kde je to upraveno: § 1814 písm. a), § 2161 odst. 2, § 2165 odst. 1 a § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 13 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

8. Je nějakým předpisem určena prodejní doba?

Prodejní či také otevírací dobu si určuje každý prodávající sám. Je potom jeho povinností prodejnu trvale a zvenčí viditelně označit prodejní dobou, kterou si zvolil.

Z tohoto pravidla však existuje výjimka v podobě zákazu prodeje zboží v maloobchodě a velkoobchodě ve dnech 1. ledna, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Dále je prodej zakázán o Velikonočním pondělí a na Štědrý den je umožněn pouze do 12. hodiny, pak už musí být zavřeno. Regulace prodejní doby o vybraných svátcích se vztahuje na prodej zboží, ale i výdej dříve objednaného zboží v e-shopu. Prodejní doby lékáren, čerpacích stanic či prodejen na letištích, autobusových a vlakových nádražích se zákaz netýká. Jiné prodejny mohou mít během uvedených svátků otevřeno, pokud jejich prodejní plocha nepřesahuje 200 m2. Do velikosti prodejní plochy je třeba započítat plochu, kde se mohou volně pohybovat zákazníci, tedy včetně zkušebních kabinek, dále prostor za prodejním pultem, byť je využívaný jen prodavači, a také plochu, kterou zabírají pulty, stojany a výklady.    

Kde je to upraveno: § 1 a § 2 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě; § 17 odst. 8 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon

2024 © Česká obchodní inspekce, Všechna práva vyhrazena