B. Kdy je praktika klamavá?

Praktika je klamavá tehdy, když podnikatel uvede nepravdivou informaci a ta má (nebo může mít vliv) na vaše rozhodnutí o koupi zboží.

Ovšem nejen to, klamavá může být i praktika obsahující pravdivou informaci, pokud je ta informace poskytnuta takovým způsobem, že vás může uvést v omyl, a mohli byste tak učinit rozhodnutí o koupi, které byste jinak neučinili. V zákoně je stanoveno, čeho se takový omyl musí týkat. Tedy o jaký výrobek či službu se vůbec jedná, kolik stojí, jaká je jejich dostupnost, poprodejní servis atd.

Podnikatel se může dopustit klamavé praktiky i v tom případě, pokud nějakou důležitou, pro vaše rozhodnutí potřebnou, informaci záměrně neuvede, anebo zapomene uvést, a může to mít vliv na to, zda si zboží či službu objednáte. V takovém případě je ale třeba brát v potaz i omezení sdělovacího prostředku, jehož prostřednictvím vás podnikatel oslovuje.

Za klamavou praktiku je třeba považovat například televizní reklamu, ve které je zvýrazněna cena služby bez DPH, zatímco cena, která DPH zahrnuje, je menším písmem a nezřetelně připojena. Ten, komu je reklama určena, má omezený čas na to, aby si stihl přečíst vše. Je tak pravděpodobné, že si všimne pouze ceny bez DPH. Přestože reklama obsahuje pravdivé informace, půjde o klamavou praktiku s ohledem na způsob sdělení.

Kde je to upraveno: § 2, § 5, § 5a a § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

2017 © Česká obchodní inspekce, Všechna práva vyhrazena