Smlouva o dílo

A. Oprava, úprava a údržba věci
1. Co sem spadá?

Vždy, když dáte věc do opravy, například mobilní telefon či automobil do servisu, nebo na údržbu, například kabát po zimě do čistírny, tak s podnikatelem, kterému vaši věc dáváte na opravu, úpravu nebo údržbu, uzavíráte smlouvu o dílo.

Podstatou smlouvy o dílo je, že ten, kdo věc na opravu, úpravu či údržbu podnikateli svěří, je povinen mu za zadanou službu zaplatit a věc si následně převzít. Podnikatel naproti tomu musí objednanou službu provést na své nebezpečí a náklady. Pokud si koupíte oblek a necháte si jej zúžit nebo zkrátit rukávy, jde o úpravu věci. Když se na kalhotách rozbije zip, pak dojde k jeho opravě tak, aby zase fungoval. A při jeho vyčištění jde o pouhé udržovací práce.

Kde je to upraveno: § 2586 a § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

2. Potvrzení nebo smlouva
a) Musí být smlouva o dílo písemná?

Ne, smlouva o dílo nemusí být uzavřena písemně, zákon to nevyžaduje. Ve většině případů, kdy se s ní setkáte, tomu bude přesně naopak. U ústních domluv však nastává problém v okamžiku, kdy se s podnikatelem na něčem neshodnete. Jelikož se pak obtížně prokazuje, co přesně bylo mezi vámi ujednáno, lze písemnou podobu smlouvy jen doporučit.

Kde je to upraveno: § 559 a § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

b) Kdy mi musí podnikatel vydat potvrzení o objednané službě?

Když svěřujete věc podnikateli na opravu, úpravu či údržbu a tato služba není provedena hned, takzvaně na počkání, je povinností podnikatele poskytnout vám písemné potvrzení o tom, že vaši objednávku převzal. Když vám hodinář vymění baterku u hodinek a za pár minut už si je odnášíte opravené, není nutné vystavit krom dokladu o zaplacení nic dalšího.

V potvrzení objednávky musí být uvedeno, jakou službu si objednáváte, její kvalita a rozsah, jaká bude její celková cena, je-li možné ji předem určit, jinak alespoň odhad ceny. A neměl by chybět termín dokončení.

Nevystaví-li vám potvrzení podnikatel sám od sebe, požádejte si o něj. V opačném případě zvažte, zda si službu právě u tohoto podnikatele objednáte, nebo půjdete jinam. Pokud vám totiž potvrzení nevydá, tak krom toho, že tím poruší zákon, získá vaši věc zpravidla nemalé hodnoty a vy nebudete mít jakýkoli důkaz, že se tak stalo.

Kde je to upraveno: § 15 odst. 3 a § 24 odst. 7 písm. q) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 13 odst. 2 písm. e) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

c) Jaké má podnikatel před uzavřením smlouvy o dílo povinnosti?

Především jde o širokou informační povinnost. Podnikatel vás musí před samotným objednáním služby informovat hlavně o službě, o níž máte zájem, a o její ceně. Dále vás musí informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, spolu s tím, kde můžete reklamaci uplatnit.

Kde je to upraveno: § 1811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 9, § 12, § 13, § 14 a § 24 odst. 7 písm. f), l), m), n) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

3. Převzetí díla
a) Co když si věc z opravy nevyzvednu?

Jestliže si věc, kterou podnikateli svěříte za účelem provedení opravy, úpravy či údržby, nevyzvednete v termínu dokončení služby, a ani podnikateli za službu nezaplatíte, dostáváte se ohledně vaší části závazku ze smlouvy o dílo do prodlení. V této situaci se může podnikatel rozhodnout, že vaši věc prodá. Nejprve vás však musí vyrozumět o tom, co se stane, když si věc nevyzvednete ani v dodatečné lhůtě. Tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc. Pokud tak neučiníte, je podnikatel ze zákona oprávněn vaši věc prodat. Z výtěžku, který za ni dostane, pak nejdříve uhradí veškeré náklady, jenž s poskytnutou službou měl, a zbytek následně navrátí vám, buď v hotovosti, bankovním převodem, anebo prostřednictvím poštovní poukázky.

Kde je to upraveno: § 2609 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

b) Mohu odmítnout převzít opravenou věc?

Ne, je vaší povinností si věc od podnikatele převzít, pokud opravu dokončil a věc tedy může opět sloužit svému účelu. Zjistíte-li při jejím převzetí, že oprava nebyla provedena dostatečně, je nutné tyto nedostatky ihned namítnout. Kdybyste převzali opravenou věc bez jakýchkoli výhrad, ačkoli má na první pohled viditelné vady, nebylo by možné už je později reklamovat.

Kde je to upraveno: § 2605 a § 2617 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

c) Mám právo požadovat předvedení opravené věci?

Ano, pokud jste si dali například do servisu notebook a v rámci smlouvy mělo dojít k jeho opravě, aby zase fungoval jako dřív, je podnikatel povinen vám jeho funkčnost při předávání předvést. Jedině tak se bude považovat provedená oprava za dokončenou.

Kde je to upraveno: § 2605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

d) Musí mi podnikatel vystavit předávací protokol?

Ne, ze zákona podnikatel tuto povinnost nemá. Lze se s ním na vystavení protokolu o předání věci dohodnout. Má-li však opravená věc při předání viditelné vady, je nutné je hned namítnout a nechat je sepsat do reklamačního protokolu. Podnikatel je povinen vaši reklamaci přijmout a písemně potvrdit.

Kde je to upraveno: § 2605, § 2615 a § 2617 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

4. Cena díla
a) Kdy mi vzniká povinnost za službu zaplatit?

Povinnost vám vzniká ve chvíli, kdy je služba provedena. To znamená, že služba je dokončena a její výsledek je vám předán. Dokončením zákon rozumí, že věc po opravě, úpravě či údržbě může opět sloužit svému účelu. Je-li vám její funkčnost předvedena, jste povinni ji převzít a zaplatit. Tomu odpovídá oprávnění podnikatele od vás úhradu vyžadovat. Je samozřejmě možné si s podnikatelem domluvit i jiný termín platby.

Můžete si rovněž dohodnout zaplacení zálohy. Bez domluvy s vámi má podnikatel na přiměřenou zálohu právo jen tehdy, pokud se služba provádí po částech nebo se značnými náklady. Požadavek je na místě až během provádění služby a musí jít o přiměřenou část ceny služby s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.  

Kde je to upraveno: § 2604, § 2605 odst. 1, § 2610 odst. 1 a § 2611 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

b) Jakým způsobem mě musí podnikatel informovat o ceně služby?

Informace o ceně vám musí být sdělena v dostatečném předstihu před samotným uzavřením smlouvy.  Tuto povinnost podnikatel často plní tak, že na viditelném místě v provozovně umístí tištěný ceník s uvedením jednotlivých cen za materiál a poskytované služby.

Kde je to upraveno: § 1811 odst. 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 12 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

c) Může podnikatel žádat více, než jsme se dohodli?

Záleží na tom, jakým způsobem jste si cenu služby určili. Pokud máte ve smlouvě či v potvrzení pevnou částku, nejste povinni hradit nic navíc. Pokud nebylo možné předem stanovit přesnou částku, například proto, že v době předání věci do opravy nebylo ještě jasné, co vše bude nutné udělat a vyměnit, určuje se cena odhadem a tu lze za určitých podmínek překročit. Dalším způsobem je určení ceny odkazem na rozpočet, u kterého až na dvě výjimky k překročení dojít nemůže. Jsou jimi rozpočet s výhradou neúplnosti, nebo s výhradou nezávaznosti.  

Zjistí-li podnikatel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně (o 10 až 20 %) překročit, je povinen vám to oznámit bez zbytečného odkladu a rovněž vám novou cenu zdůvodnit. Jestliže vám tyto informace nedá vědět bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Jinými slovy řečeno, nestačí, že vám ji sdělí v okamžiku, kdy si pro opravenou věc přijdete. Za této situace bude vaší povinností uhradit jen částku rovnající se původnímu odhadu. Pokud vám podnikatel oznámil vyšší cenu služby včas, nemusíte na ni samozřejmě přistoupit. V takovém případě ovšem neprodleně odstupte od smlouvy. Pokud to neuděláte, platí, že s navýšením ceny souhlasíte. Po odstoupení musíte uhradit poměrnou část ceny za již provedenou službu jen tehdy, máte-li z ní užitek, jinak ne. To vše platí u podstatného navýšení ceny. Jelikož však u ceny určené odhadem se předpokládá její případné překročení, není podnikatel povinen vás informovat, jde-li o nepodstatné navýšení.

Rozpočet vám většinou zaručí, že budou provedeny jen práce v něm zahrnuté a za náklady v něm vyčíslené. V případě, kdy ani podnikatel jako profesionál nemůže předvídat, co vše bude služba obnášet, zákon mu umožňuje si s vámi sjednat cenu podle neúplného či nezávazného rozpočtu. V prvém případě může vyjít najevo potřeba dalších prací, které do rozpočtu zahrnuty nebyly. Výhrada nezávaznosti naopak pamatuje na případy, kdy náklady účelně vynaložené podnikatelem při poskytování služby převýší náklady uvedené v rozpočtu. Požaduje-li po vás podnikatel navýšení ceny kvůli jednomu z těchto důvodů, buď na to můžete přistoupit, nebo o navýšení ceny rozhodne soud na návrh podnikatele. Musí si však počínat stejně jako u ceny určené odhadem, tedy oznámit vám novou cenu, jakmile potřeba zvýšení ceny vyjde najevo. V opačném případě mu nárok na určení vyšší ceny soudem zaniká. Dosáhne-li rozdíl mezi novou a původní cenou více než 10 %, je vaším právem od smlouvy odstoupit a uhradit tu část služby dosud poskytnutou.

Kde je to upraveno: § 2612, § 2620, § 2621 a § 2622 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

d) Musí mi podnikatel vystavit doklad o poskytnutí služby?

Ano, požádáte-li o to.

Doklad o poskytnutí služby je vydáván pro potřeby spotřebitele, aby věděl, kdo, kde, kdy, co a za kolik mu poskytnul. Doklad tedy musí obsahovat datum jeho vystavení, označení či popis provedené služby (v čem spočívala oprava, úprava či údržba) a její cenu. Samozřejmě nesmí chybět identifikační údaje podnikatele, jako jsou jeho jméno a příjmení v případě živnostníka, název, jde-li o obchodní společnost, a identifikační číslo osoby (IČO).

Kde je to upraveno: § 16 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. r) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

5. Reklamace díla
a) Co mohu reklamovat?

Reklamovat můžete službu, která byla předmětem smlouvy o dílo, tedy jakoukoli opravu, úpravu a údržbu věci, za předpokladu, že byla podnikatelem provedena vadně. Dílo má vady, když neodpovídá tomu, co bylo ujednáno ve smlouvě. Pokud se například nepodařilo vyčistit skvrny na kabátu, je to důvod k uplatnění reklamace, kterou podnikatel od vás musí přijmout. Stejně tak lze reklamovat neopravený mobilní telefon, domácí spotřebič či stále nepojízdný automobil.

Podnikatel je povinen vás informovat o podmínkách a způsobu uplatnění reklamace.

Kde je to upraveno: § 2615 odst. 1, § 2617 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13, § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. m), w) a x) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

b) Jaká mám práva z vad díla?

Jestliže služba nebyla poskytnuta podle domluvy, můžete po podnikateli požadovat v závislosti na charakteru vady buď řádné provedení služby, přiměřenou slevu z její ceny, anebo navrácení částky, kterou jste za ni podnikateli zaplatili. Pokud výsledkem služby mělo být vytvoření zcela nové věci, je vaším právem žádat i náhradní provedení za podmínky, že vadnou věc lze podnikateli vrátit.

Pokud vám spadne telefon na zem a vy si jej necháte opravit, přesto však stále nefunguje, je to důvod k reklamaci opravy u podnikatele, nikoli u prodávajícího tohoto telefonu. Nepodaří-li se podnikateli telefon zprovoznit ani dodatečně, je povinen vám vrátit cenu zaplacené opravy, tedy cenu práce a cenu použitých dílů, které, jak se nakonec ukázalo, příčinou nefunkčnosti telefonu nebyly, ale nic víc. V rámci reklamace služby nemůžete po podnikateli vyžadovat vrácení kupní ceny telefonu daného do opravy. Jinak tomu bude, pokud by v souvislosti s poskytováním služby došlo ke zničení nebo ztrátě vaší věci. Potom by byl podnikatel povinen nahradit vám škodu rovnající se v zásadě hodnotě věci.

Jestliže oprava zahrnuje vedle práce i výměnu nefunkčního dílu za náhradní, například výměnu rozbitého displeje mobilního telefonu za nový, pak cena tohoto náhradního dílu představuje jeho kupní cenu a podnikatel odpovídá za vady displeje jako prodávající.

Podnikatel je povinen vás o vašich právech z vadně poskytnuté služby řádně informovat.

Kde je to upraveno: § 2596, § 2615 odst. 2, § 2169, § 2170 a § 2171, § 2944 a § 2969 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

c) Jaká je lhůta k vyřízení reklamace a jak se počítá?

Vyřizování reklamace nesmí bez dohody s vámi trvat déle než 30 kalendářních dnů.

Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uplatnění. Dohodnete-li se s podnikatelem na lhůtě delší, pak musí být reklamace vyřízena do konce prodloužené lhůty. Podnikatel je povinen vás o vyřízení reklamace ve výše uvedené lhůtě informovat. Jen v takovém případě lze reklamaci považovat za vyřízenou. Současně musí být vaše věc k dispozici na provozovně, kde byla reklamace uplatněna. 

Lhůta běží od okamžiku uplatnění reklamace. Následující den po tom, co jste reklamaci uplatnili, je prvním dnem 30denní lhůty. Pokud její konec připadá na sobotu, neděli či svátek, pak lhůta skončí nejbližší následující pracovní den.

Zajdete-li osobně do provozovny podnikatele, nebude sporné, kdy reklamace byla uplatněna, protože v provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený reklamace přijímat a vyřizovat. Pokud reklamaci zasíláte poštou, pak k uplatnění reklamace dojde, jakmile podnikateli váš dopis dorazí a bude mít možnost se s jeho obsahem seznámit. Není důležité, jestli to opravdu udělá. Stačí tedy, že zásilka došla do jeho poštovní schránky. Od této chvíle je možné počítat lhůtu pro vyřízení reklamace. Při uplatnění reklamace e‑mailem je vhodné si zajistit potvrzení jeho doručení či přečtení.

Kde je to upraveno: § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 570 odst. 1, § 605 odst. 1 a § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

 

d) Je možné lhůtu k vyřízení reklamace prodloužit?

Ano, pokud se na tom s podnikatelem dohodnete. Za dohodu však nelze považovat předtištěnou větu uvedenou v obchodních podmínkách nebo v reklamačním formuláři podnikatele, kde se váš souhlas s prodloužením lhůty vynucuje. Mnohdy bývá prodloužení vázáno na vážné důvody, které neurčuje nikdo jiný než podnikatel. Zákon sice umožňuje podnikateli a spotřebiteli se v konkrétním případě domluvit na prodloužení termínu vyřízení reklamace, rozhodně však nedává prostor z výjimky udělat pravidlo.

Kde je to upraveno: § 19 odst. 3 a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1814 odst. 1 písm. a), § 1815 a § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

e) Co mohu dělat při nedodržení lhůty k vyřízení reklamace?

Pokud podnikatel nevyřídí vaši oprávněnou reklamaci v zákonné 30denní či dohodnuté prodloužené lhůtě, máte právo od smlouvy odstoupit a žádat zpět zaplacenou cenu služby nebo požadovat přiměřenou slevu z ceny služby.

Reklamace je nevyřízená nejen v případě, kdy se nepodaří vadu včas odstranit, například se podnikatel ve 30 dnech nedostavil, aby nesprávně ostříhané keře upravil, ale také, když vás podnikatel v 30denní či prodloužené lhůtě nevyrozumí o tom, že reklamace je vyřízená a připravená k vyzvednutí, kupříkladu opětovně vyčištěný kabát. 

Kde je to upraveno: § 2615 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 19 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

f) Co když mám s reklamací náklady?

Veškeré účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním reklamace vám podnikatel musí, v případě, že je reklamace oprávněná, zpětně proplatit. Je-li tedy potřeba odvézt věc zpět k podnikateli na reklamaci, máte právo na náhradu nákladů spojených s dopravou. Jiným příkladem je proplacení ceny znaleckého posudku, který by podporoval vaše tvrzení o vadách provedené služby, pokud by takový posudek byl nutný v případě podnikatelem zamítnuté reklamace. Taktéž je možné požadovat náklady spojené s demontáží vadné věci a následnou montáží nové či opravené věci, neprovede-li tak podnikatel na své náklady sám. Tyto náklady je však možné požadovat, jen pokud původní montáž byla provedena v souladu s povahou a účelem věci a dřív, než se vada projevila.

Kde je to upraveno: § 1924 a § 2170 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

g) Jaké jsou další povinnosti podnikatele?

Podnikatel vás musí již v okamžiku uzavření smlouvy o dílo informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace. V rámci tohoto sdělení také musíte být informováni, kde je možné reklamaci uplatnit. Reklamace může být uplatněna v jakékoliv provozovně podnikatele, kde to je s ohledem na nabízené služby možné. Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu (např. při podomním prodeji, prodeji na pracovišti spotřebitele) vám musí v písemné formě poskytnout název nebo jméno a adresu podnikatele, u něhož můžete uplatnit svou reklamaci.

Kde je to upraveno: § 13, § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. m), w) a x) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1811 odst. 2 písm. f) a § 2172 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

 

6. Poškození věci při opravě
a) Co mám dělat, když mi podnikatel věc při opravě poškodí?

Pokud se s věcí předanou podnikateli v průběhu poskytnutí služby něco stane, ztratí se, nebo poškodí, odpovídá za to. Podnikatel se totiž smlouvou o dílo zavazuje službu provést na své nebezpečí, což znamená, že odpovídá i za škodu na věci, které se služba týká. V případě ztráty nebo poškození věci můžete po podnikateli požadovat buď její uvedení do původního stavu, anebo peněžitou náhradu.

Pokud zjistíte při převzetí věci, že je poškozená, můžete ji odmítnout převzít a rovnou na místě požadovat nápravu. Tím předejdete situaci, kdy by podnikatel argumentoval, že k poškození došlo až následně po převzetí. Pokud byste neměli převzetí řádně zdokumentované, bylo by pro vás obtížné dokázat, že poškození věci nastalo po dobu provádění opravy.

Některé druhy poškození nemusí být při převzetí patrné, můžete je odhalit až při prvním použití věci po opravě. V takovém případě je nutné se ihned obrátit na podnikatele, zjištěnou škodu nahlásit a požadovat její náhradu. Neuzná-li podnikatel svoji odpovědnost za vzniklou škodu, bude na vás prokázat, nejlépe znaleckým posudkem, že příčina poškození spočívá v provedení služby. Pokud například dáte na nabroušení nůžky na plot, jedná se o smlouvu o dílo, přesněji řečeno údržbu věci. Pokud se jedná o nůžky, jejichž čepele je možné nabrousit až po jejich rozebrání, a ony se vám následně při prvním použití od nabroušení rozpadnou, můžete u podnikatele požadovat náhradu za jejich poškození, jestliže se potvrdí, že při sestavování nůžek nepostupoval správně.

Podnikatel nenese odpovědnost jenom za poškození věci způsobené nesprávným postupem při provádění díla, ale i za škodu nebo ztrátu, která nemusí mít původ v jeho činnosti, důležité je, že od vás věc převzal za účelem splnění smlouvy.

Kde je to upraveno: § 2586 odst. 1, § 2913, § 2944, § 2951 odst. 1 a § 2969 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

7. Na koho se mohu obrátit?

Dozor nad dodržováním povinností o vlastnostech a ceně služeb, o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) a dalších povinností podnikatele vykonává ČOI. V případě zjištěného porušení uvedených povinností můžete podat podnět k prošetření. Ten vám ovšem nemůže pomoci vyřešit váš spor s podnikatelem.

Pokud mezi vámi a podnikatelem vznikne spor ohledně práv a povinností ze smlouvy o dílo, můžete podat návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR) u ČOI.

PODAT NÁVRH

Kde je to upraveno: § 20d, § 20e písm. d) a § 23 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

B. Zhotovení stavby
1. Co sem spadá?

Stavbou je stavební dílo, které vzniklo stavební nebo montážní technologií, bez ohledu na její provedení, použité materiály, konstrukce, účel a dobu, po kterou bude stát.

Zhotovením stavby se rozumí to, že podnikatel na základě smlouvy o dílo provede stavební práce. Řadí se sem i opravy, úpravy a údržba již existující stavby nebo její části. Pokud si například objednáte rekonstrukci koupelny, novou střechu na domě, nebo novou fasádu, jedná se o úpravy stavby.

Od smlouvy na zhotovení stavby, kterou uzavřete s podnikatelem, je nutné odlišovat situaci, kdy podnikatel stavbu zhotoví a až následně ji nabídne potenciálním zájemcům ke koupi.  Potom půjde o kupní smlouvu. V běžném životě se s touto formou nejčastěji setkáte u developerských projektů. Oproti tomu, pokud si sjednáte postavení takzvaného domu na klíč, „kupujete“ si sice podnikatelem postavený dům, a částku, která je dopředu pevně daná, za něj můžete zaplatit až v okamžiku jeho dokončení, nicméně zpravidla půjde o smlouvu o dílo, protože předmětem objednávky je zhotovení stavby, přesněji řečeno smontování domu.

Kde je to upraveno: § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon

2. Smlouva
a) Jakým způsobem smlouvu o zhotovení stavby uzavřu?

V případě zhotovování staveb dochází k uzavření smlouvy o dílo většinou písemně, ačkoli písemná forma není zákonem vyžadována. Pokud chcete v budoucnu předejít sporům ohledně obsahu smlouvy o zhotovení stavby, lze doporučit její uzavření v písemné formě. Tak můžete přesně nastavit práva a povinnosti během procesu zhotovování stavby a ošetřit komplikace, které při tom mohou nastat.

Když uzavřete smlouvu na opravu fasády domu ústně, tak máte právo na obdržení potvrzení vaší objednávky. V potvrzení objednávky musí být uvedeno, jakou službu si objednáváte, její kvalita a rozsah, jaká bude její celková cena, je-li možné ji předem určit, jinak alespoň odhad ceny. Neměl by chybět ani termín dokončení prací.

Kde je to upraveno: § 559, § 560 a § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 15 odst. 3 a § 24 odst. 7 písm. q) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 13 odst. 2 písm. e) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

b) Co by měla obsahovat vyvážená smlouva o zhotovení stavby, její úpravě či opravě?

Vyvážená smlouva o zhotovení stavby by měla obsahovat identifikační údaje o vás a podnikateli, o jakou stavbu půjde, termín zahájení a dokončení stavebních prací, cenu stavby, podmínky postupného vyplacení ceny za stavbu, pokud je vyhotovována na etapy, povinnosti podnikatele, vaše povinnosti, údaje o existenci práv z vadného plnění, příp. o záruce za jakost zhotovené stavby, smluvní pokutu za porušení povinnosti, zejména pro případ prodlení při pracích u podnikatele a prodlení s platbami u vás, podmínky kontroly stavebních prací z vaší strany, podmínky pro odstoupení od smlouvy a podmínky pro převzetí stavby. Převzetí stavby spojte se sepsáním předávacího protokolu. Na podepsání předávacího protokolu je vhodné navázat i doplacení zbylé části ceny stavby.

Zákon vám neumožňuje odmítnout převzít stavbu v případě drobných nedodělků a vad. Lze si však ve smlouvě dohodnout, že až předání zcela bezvadné stavby vám založí povinnost ji převzít a doplatit zbytek její ceny.

Kde je to upraveno: § 1811 odst. 2 a § 2628 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

3. Můžu kontrolovat průběh stavebních prací?

Ano, během samotného procesu zhotovení stavby máte právo si postup prací průběžně kontrolovat. Zákon výslovně upravuje situaci, kdy do smlouvy začleníte ustanovení o tom, že zkontrolujete stav stavby v její určité fázi. Jakmile se podnikatel do oné fáze dostane, má povinnost vás ke kontrole stavby pozvat. Pokud by vás pozval se zpožděním nebo v nevhodné době, musí umožnit dodatečnou kontrolu a uhradit vám náklady s ní spojené. Pod ně by bylo možné zahrnout kupříkladu náklady na dopravu na místo stavby a podobně. Kontrolu můžete provádět i mimo ujednané etapy, takové kontroly by se daly nazvat „přepadovými“. Účelem kontroly je upozornění podnikatele na zjištěné vady a nedostatky stavby. Je vaším právem požadovat jejich nápravu. Pokud byste například při kontrole zjistili, že do základové desky před zalitím betonem putovalo o několik kusů méně KARI sítí, než kolik podnikatel objednal a vy zaplatili, máte právo se u podnikatele dožadovat, aby použil všechny KARI sítě podle smlouvy.

Kde je to upraveno: § 2593 a § 2626 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

4. Převzetí stavby
a) Mohu odmítnout stavbu převzít?

Ano, ale musí k tomu být pádný důvod. Tím mohou být zejména takové vady stavby, které brání jejímu řádnému užívání. Zákon vám neumožňuje odmítnout převzít stavbu jen z důvodu ojedinělých drobných vad, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Při převzetí by měly být tyto vady a nedodělky zapsány do předávacího, případně reklamačního protokolu.

Ve smlouvě si ale můžete sjednat, že až předání zcela bezvadné stavby vám založí povinnost ji převzít a doplatit zbytek její ceny.

Kde je to upraveno: § 2605 odst. 1, § 2617 a § 2628 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

b) Musí mi podnikatel vystavit předávací protokol?

Ne, ledaže si to sjednáte ve smlouvě, neboť zákon takovou povinnost nestanovuje. Pokud si sepsání předávacího protokolu ujednáte a vy při převzetí stavby zjistíte vady a nedodělky (tzv. zjevné vady), je nutné je v předávacím protokolu uvést. Převezmete-li si dílo bez výhrad, soud vám právo ze zjevné vady díla nepřizná, pokud zhotovitel namítne, že jste své právo neuplatnili včas, tedy při převzetí.  Pokud povinnost vystavit předávací protokol smluvně sjednanou nemáte a při převzetí zjistíte vady a nedodělky, máte právo, aby tyto byly sepsány v protokolu. Takový protokol již není předávací, ale reklamační a podnikatel jej vystavit musí.

Kde je to upraveno: § 2605, § 2617 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. x) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

5. Cena stavby
a) Kdy mi vzniká povinnost za stavbu zaplatit?

Povinnost vám vzniká ve chvíli, kdy je zhotovena stavba. To znamená, že stavba je dokončena a je vám předána. Dokončením zákon rozumí, že stavba může sloužit svému účelu. Je-li vám její funkčnost předvedena, jste povinni ji převzít a zaplatit. Tomu odpovídá oprávnění podnikatele od vás úhradu vyžadovat. Je samozřejmě možné si s podnikatelem domluvit i jiný termín platby.

Je-li stavba přejímána po částech, vzniká podnikateli právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

Můžete si rovněž dohodnout zaplacení zálohy. Bez domluvy s vámi má podnikatel na přiměřenou zálohu právo jen tehdy, pokud se dílo provádí po částech nebo se značnými náklady. Požadavek je na místě až během procesu zhotovování stavby a musí jít o přiměřenou část ceny stavby s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.  

Kde je to upraveno: § 2604, § 2605 odst. 1, § 2610 a § 2611 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

b) Jakým způsobem mě musí podnikatel informovat o ceně zhotovení stavby?

Informace o ceně vám musí být sdělena v dostatečném předstihu před samotným uzavřením smlouvy. Cena díla může být ujednána pevnou částkou nebo odkazem na rozpočet. Rozpočet pak může být úplný nebo rozpočet s výhradou neúplnosti či s výhradou nezávaznosti.  

Pokud si s podnikatelem dohodnete zhotovení stavby, ale už ne její cenu, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

Kde je to upraveno: § 1811 odst. 2 písm. c) a § 2586 odst. 2, § 2620, § 2621 a § 2622 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 12 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

c) Může podnikatel žádat více, než jsme se dohodli?

Záleží na tom, jakým způsobem jste si cenu zhotovení stavby určili. Pokud máte ve smlouvě či v potvrzení pevnou částku, nejste povinni hradit nic navíc. Pokud nebylo možné předem stanovit přesnou částku, určuje se cena odhadem a tu lze za určitých podmínek překročit. Dalším způsobem je určení ceny odkazem na rozpočet, u kterého až na dvě výjimky k překročení dojít nemůže. Jsou jimi rozpočet s výhradou neúplnosti nebo s výhradou nezávaznosti.  

Zjistí-li podnikatel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně (alespoň o 10 %) překročit, je povinen vám to oznámit bez zbytečného odkladu a rovněž vám novou cenu zdůvodnit. Jestliže vám tyto informace nedá vědět bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Jinými slovy řečeno, nestačí, že vám ji sdělí v okamžiku, kdy vám stavbu předává. Za této situace bude vaší povinností uhradit jen částku rovnající se původnímu odhadu. Pokud vám podnikatel oznámil vyšší cenu služby včas, nemusíte na ni samozřejmě přistoupit. V takovém případě ovšem neprodleně odstupte od smlouvy. Pokud to neuděláte, platí, že s navýšením ceny souhlasíte. Po odstoupení musíte uhradit poměrnou část ceny za již provedené práce jen tehdy, máte-li z nich užitek, jinak ne. To vše platí u podstatného navýšení ceny. Jelikož však u ceny určené odhadem se předpokládá její případné překročení, není podnikatel povinen vás informovat, jde-li o překročení nepodstatné.

Rozpočet vám většinou zaručí, že budou provedeny jen práce v něm zahrnuté a za náklady v něm vyčíslené. V případě, kdy ani podnikatel jako profesionál nemůže předvídat, co vše bude zhotovení stavby obnášet, zákon mu umožňuje si s vámi sjednat cenu podle neúplného či nezávazného rozpočtu. V prvém případě může vyjít najevo potřeba dalších prací, které do rozpočtu zahrnuty nebyly. Výhrada nezávaznosti naopak pamatuje na případy, kdy náklady účelně vynaložené podnikatelem při poskytování služby převýší náklady uvedené v rozpočtu. Požaduje-li po vás podnikatel navýšení ceny kvůli jednomu z těchto důvodů, buď na to můžete přistoupit, nebo o navýšení ceny rozhodne soud na návrh podnikatele. Musí si však počínat stejně jako u ceny určené odhadem, tedy oznámit vám novou cenu, jakmile potřeba zvýšení ceny vyjde najevo. V opačném případě mu nárok na určení vyšší ceny soudem zaniká. Dosáhne-li rozdíl mezi novou a původní cenou více než 10 %, je vaším právem od smlouvy odstoupit a uhradit tu část stavby dosud zhotovené.

Kde je to upraveno: § 2612, § 2620, § 2621 a § 2622 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

d) Mám právo obdržet vyúčtování?

Ano, pokud o to požádáte. Podnikatel má povinnost vám předložit vyúčtování dosavadního postupu prací a dosud vynaložených nákladů v případě, že je cena stavby stanovena odkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu, popřípadě na hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů.

Kde je to upraveno: § 2625 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

e) Musí mi podnikatel vystavit doklad o zaplacení?

Ano, požádáte-li o to.

Doklad o zaplacení je vydáván pro potřeby spotřebitele, aby věděl, kdo, kde, kdy, co a za kolik mu poskytnul. Doklad tedy musí obsahovat datum jeho vystavení, označení či popis provedené stavby a její cenu. Samozřejmě nesmí chybět identifikační údaje podnikatele, jako jsou jeho jméno a příjmení v případě živnostníka, název, jde-li o obchodní společnost, a identifikační číslo osoby (IČO).

Kde je to upraveno: § 16 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. r) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

6. Reklamace stavby
a) Co mohu reklamovat?

Reklamovat je možné veškeré nedostatky, které stavba vykazuje v okamžiku předání. Pokud se jedná o vady zjevné, je nutné při převzetí stavby na ně podnikatele upozornit a stavbu případně odmítnout převzít. Jedině pokud by se jednalo o ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují, stavbu převzít musíte. Zjištěné zjevné vady sepište s podnikatelem při předání do reklamačního, případně předávacího protokolu.  

Skryté vady stavby reklamujte, jakmile je zjistíte, nejpozději však do pěti let od jejího převzetí. U skryté vady, která se projeví v průběhu dvou let od převzetí stavby, se má za to, že stavba byla vadná již při jejím převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje, a je tedy na podnikateli prokázat opak. Pokud se skrytá vada projeví v období dvou let od převzetí, a je-li reklamace oprávněná, období, kdy je důkazní břemeno ohledně domněnky vadnosti stavby na podnikateli, se prodlužuje o tu dobu, během níž jste nemohli stavbu užívat.

Spolu s podnikatelem odpovídají za vady stavby i jeho subdodavatelé, dodavatelé stavební dokumentace a stavební dozor, s ohledem na své zapojení v procesu zhotovení stavby.

Kde je to upraveno: § 2615 odst. 1, § 2628, § 2629 a § 2630 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

b) Jaká je lhůta k vyřízení reklamace a jak se počítá?

Vyřizování reklamace nesmí bez dohody s vámi trvat déle než 30 kalendářních dnů.

Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena co nejdříve, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího uplatnění. Dohodnete-li se s podnikatelem na lhůtě delší, pak musí být reklamace vyřízena do konce prodloužené lhůty.

Lhůta běží od okamžiku uplatnění reklamace. Následující den potom, co jste reklamaci uplatnili, je prvním dnem 30denní lhůty. Pokud její konec připadá na sobotu, neděli či svátek, pak lhůta skončí nejbližší následující pracovní den.

Zajdete-li osobně do provozovny podnikatele, nebude sporné, kdy reklamace byla uplatněna, protože v provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený reklamace přijímat a vyřizovat. Pokud reklamaci zasíláte poštou, pak k uplatnění reklamace dojde, jakmile podnikateli váš dopis dorazí a bude mít možnost se s jeho obsahem seznámit. Není důležité, jestli to opravdu udělá. Stačí tedy, že zásilka došla do jeho poštovní schránky. Od této chvíle je možné počítat lhůtu pro uplatnění reklamace. Při uplatnění reklamace e-mailem je vhodné si zajistit potvrzení jeho doručení či přečtení.

Reklamace se považuje za vyřízenou, když vás podnikatel informuje, že je reklamace vyřízena a jakým způsobem se tak stalo, nejpozději 30. den od uplatnění reklamace, nebyla-li lhůta prodloužena. 

Kde je to upraveno: § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 570 odst. 1, § 605 odst. 1 a § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

c) Je možné lhůtu k vyřízení reklamace prodloužit?

Ano, pokud se na tom s podnikatelem dohodnete. Za dohodu však nelze považovat předtištěnou větu uvedenou v obchodních podmínkách nebo v reklamačním formuláři podnikatele, kde se váš souhlas s prodloužením lhůty vynucuje. Mnohdy bývá prodloužení vázáno na vážné důvody, které neurčuje nikdo jiný než podnikatel. Zákon sice umožňuje podnikateli a spotřebiteli se v konkrétním případě domluvit na prodloužení termínu vyřízení reklamace, rozhodně však nedává prostor z výjimky udělat pravidlo.

Kde je to upraveno: § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1814 písm. a) a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

d) Co mohu dělat při nedodržení lhůty k vyřízení reklamace?

Pokud podnikatel nevyřídí vaši oprávněnou reklamaci v zákonné 30denní či dohodnuté prodloužené lhůtě, máte za určitých předpokladů právo od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu z ceny .

Reklamace je nevyřízená nejen v případě, kdy se nepodaří vadu včas odstranit, ale také, když vás podnikatel v 30denní či prodloužené lhůtě nevyrozumí o tom, že reklamace je vyřízená. 

Kde je to upraveno: § 2106 odst. 2 a § 2615 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 19 odst. 3 a 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

e) Co když mám s reklamací náklady?

Veškeré účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním reklamace vám podnikatel musí v případě, že je reklamace oprávněná, zpětně proplatit. Příkladem může být proplacení ceny znaleckého posudku, který by podporoval vaše tvrzení o vadách stavby, pokud by takový posudek byl nutný, zejména při zamítnutí vaší reklamace.

Kde je to upraveno: § 1924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

f) Jaká mám práva z vad stavby?

Jestliže stavba nebyla provedena podle smlouvy, můžete po podnikateli požadovat v závislosti na charakteru vady buď odstranění vad opravou, nebo dodání toho, co chybí, přiměřenou slevu z ceny, anebo odstoupení od smlouvy. Je možné požadovat náhradní provedení za podmínky, že to vadné lze podnikateli vrátit. Obstaral-li podnikatel materiál na stavbu, odpovídá za jeho vady jako prodávající.

Podnikatel je povinen vás o vašich právech z vadně zhotovené stavby řádně informovat.

Kde je to upraveno: § 2615 odst. 2 a § 2106 a § 2107 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

 

g) Za co podnikatel odpovídá?

Podnikatel odpovídá za veškeré vady, které se na stavbě nachází v okamžiku předání. Pokud ovšem při předání stavby neupozorníte podnikatele na zjevné vady stavby a nebudete je bez zbytečného odkladu reklamovat, svých práv se pak budete domáhat jen velmi obtížně. Po této době máte práva z vad stavby, jestliže vadu podnikatel způsobil porušením své povinnosti.

Projeví-li se na stavbě skrytá vada, je vaší povinností na ni opět bezodkladně poté, co ji objevíte, podnikatele upozornit. V rámci případného sporu vám právo ze skryté vady, kterou jste mohli při dostatečné péči zjistit, nebude přiznáno, pokud ji neoznámíte podnikateli bezodkladně poté, nejdéle však pět let ode dne převzetí stavby. Pokud by podnikatel tuto lhůtu ve smlouvě zkrátil, nebude se k tomu přihlížet.

Pokud podnikatel obstaral materiál na zhotovení stavby, je, co se týče tohoto materiálu, vůči vám v pozici prodávajícího. To znamená, že u tohoto materiálu můžete vytknout vadu, která se na něm projeví v době dvou let od převzetí.

Kde je to upraveno: § 1814 písm. a), § 1815, § 2165 odst. 1, § 2596, § 2605 a § 2629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

h) Je na stavbu záruka?

Záruku na stavbu mít budete, pouze pokud vám ji podnikatel poskytne. Ze zákona na stavbu záruka není, je však možné si ji sjednat ve smlouvě, nebo ji podnikatel poskytne v záručním listě. Záruku za jakost může poskytnout i jiný podnikatel než prodávající např. výrobce materiálu na zhotovení stavby. Záruka za jakost vzniká prohlášením poskytovatele záruky, že kupujícího/objednatele uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce.

Pokud se poskytovatel záruky zaručí, že si stavba po určitou dobu při obvyklém užití zachová své obvyklé vlastnosti, a věc či stavba slibované vlastnosti mít nebude, máte právo minimálně na opravu nebo dodání nové věci (např. materiálu) bez vad. Dohodnutá záruční doba by v každém případě začala běžet předáním stavby.

Bez ohledu na to, zda záruka za jakost poskytnuta byla, či nikoli, podnikatel odpovídá ze zákona za vady stavby v okamžiku předání, u skrytých vad až do 5 let od převzetí. Podnikatel odpovídá za jím obstaraný materiál k provedení stavby jako prodávající.

Kde je to upraveno: § 2113, § 2114, § 2596, § 2619 a § 2629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

i) Mohu si nechat vady stavby odstranit jiným podnikatelem?

Ano, pokud se podnikatel odmítá vaší reklamací zabývat a vadu odstranit, můžete v rámci uplatněné reklamace požadovat slevu z ceny stavby a uzavřít smlouvu na odstranění vady s někým jiným. Pokryje-li vám poskytnutá sleva náklady na odstranění vady jiným podnikatelem pouze z části, zbývající část je možné po podnikateli žádat jako náhradu škody. Nejprve je však nutné řádně uplatnit reklamaci a umožnit podnikateli odstranění vad. Pokud mu odstranění vad neumožníte např. z důvodu ztráty důvěry, právo na náhradu škody vám nepřísluší, neboť čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

Kde je to upraveno: § 1925, § 2106, § 2615 odst. 2 a § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

j) Jaké jsou další povinnosti podnikatele?

Podnikatel vás musí již v okamžiku uzavření smlouvy o dílo informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace. V rámci tohoto sdělení také musíte být informováni, kde je možné reklamaci uplatnit. Reklamace může být uplatněna v jakékoliv provozovně podnikatele či v jeho sídle.

Kde je to upraveno: § 13, § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. m), w) a x) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1811 odst. 2 písm. f) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

7. Na koho se mohu obrátit?

Dozor nad dodržováním povinností o vlastnostech a ceně služeb, o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) a dalších povinností podnikatele vykonává ČOI. V případě zjištěného porušení uvedených povinností můžete podat podnět k prošetření.

PODAT PODNĚT

Ten vám ovšem nemůže pomoci vyřešit váš spor s podnikatelem.

Pokud mezi vámi a podnikatelem vznikne spor ohledně práv a povinností ze smlouvy o zhotovení stavby, můžete podat návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR) u ČOI.

PODAT NÁVRH

Kde je to upraveno: § 20d, § 20e písm. d) a § 23 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

C. Je smlouvou o dílo zhotovení věci na zakázku?

V určitých případech ano. Není ale vždy snadné od sebe odlišit smlouvu o dílo a kupní smlouvu.

Spočívá-li objednaná služba v provedení pouze nějaké činnosti, kupříkladu seřízení kola, nebude sporu o tom, že jde o smlouvu o dílo.

Má-li však být vytvořena zcela nová věc, přihlíží se k tomu, jak moc jste se na výsledku podíleli (dodání materiálu, vaše součinnost a instrukce k provedení) nebo zda za jejím vytvořením stojí převážně práce podnikatele (více činností).

Kupní smlouvou bude situace, kdy si podle katalogové nabídky nebo podle vystaveného zboží u prodávajícího objednáte sedací soupravu, nábytek do ložnice a podobně, který se teprve na základě vaší objednávky začne vyrábět. Pokud by byl vámi podnikatel požádán o vytvoření zcela jedinečné věci na základě vašeho konkrétního zadání a instrukcí (například technického plánu), mohlo by se jednat o smlouvu o dílo, protože byste se podstatnou měrou na výsledku podíleli. Smlouvu na dodání věci, která má být teprve vyrobena, je totiž nutné posoudit jako smlouvu o dílo tehdy, předáte-li podnikateli podstatnou část toho, čeho bude k výrobě věci zapotřebí. Typickým příkladem je zakázkové ušití šatů z vámi dodané textilní látky, nití a zipu.

Objednáte-li si kuchyňskou linku, přičemž u jednotlivých skříněk si vybíráte barvu a rozměry tak, aby linka byla na míru místnosti ve vaší domácnosti, uzavřete tím kupní smlouvu, byť by byla současně sjednána i její montáž. Zahrnuje-li ovšem smlouva vedle dodání zboží (skříňky a spotřebiče) i vykonání určitých činností (stavební práce), půjde o smlouvu o dílo, protože na dosažení výsledku (nové kuchyně) se převážnou měrou podílel výkon činnosti podnikatele.

Pokud si objednáte zboží, které je nutné ještě sestavit nebo vytvořit podle přiloženého návodu, bude se vždy jednat o kupní smlouvu.

Za všech okolností se za smlouvu o dílo považuje zhotovení stavby, její údržba, oprava či úprava. Totéž platí i pro její část.

Kde je to upraveno: § 2086, § 2158 odst. 1 a § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

2024 © Česká obchodní inspekce, Všechna práva vyhrazena

Omezení provozu

Z důvodu přerušení dodávky el. energie nebude k dispozici dne 28. 3. 2024 podatelna ČOI, ani možnost podávání návrhů na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v rámci našich on-line služeb. Doporučujeme proto spotřebitelům podávat podněty až po tomto uvedeném termínu. Děkujeme za pochopení.