ODPOVĚDNOST ZA JAKOST PŘI PŘEVZETÍ
Tato odpovědnost dopadá na podnikatele při prodeji zboží spotřebiteli (§ 2158) ze zákona. Upravují ji zejména ust. § 2165 a násl. občanského zákoníku a dále též podpůrně (tj. není-li některá otázka přednostně vyřešena právě v rámci zvláštních ustanovení o prodeji zboží spotřebiteli) některá z obecnějších ust. § 2099 a násl. ohledně práv z vadného plnění u kupní smlouvy, respektive § 1914 až 1925 ohledně řádného plnění.
Uplatnit tuto odpovědnost je možno dle názoru zákonodárce (vyjádřeného v důvodové zprávě k novelizaci provedené zákonem č. 374/2022 Sb.) v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Rozhodně však lze doporučit, aby se tak stalo pokud možno ještě během dvou let od převzetí, dokdy dle § 2165 odst. 1 odpovídá prodávající za to, že se žádná vada neprojeví, přičemž ve druhém roce tohoto časového úseku je na spotřebiteli, aby prokazoval vadnost věci při převzetí a projev vady do dvou let. S tím pak souvisí další doporučení, aby spotřebitelé využili již první rok od převzetí věci k obeznámení se s užitnými vlastnostmi výrobku a reklamovali jeho případné nedostatky bezodkladně ještě v jednoroční lhůtě, kdy platí obrácené důkazní břemeno ve prospěch spotřebitele dle § 2161 odst. 5.
Níže uvádíme znění některých vybraných ustanovení občanského zákoníku ohledně této zákonné odpovědnosti prodejců:
Ust. § 2158:
„(1) Je-li kupujícím spotřebitel, platí pro prodej hmotné movité věci i ustanovení tohoto pododdílu. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí také na smlouvu o dodání hmotné movité věci, kterou je nutné vyrobit nebo vytvořit.“
§ 2161: „Jakost při převzetí
(1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že věc,
a) odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem,
b) je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a
c) je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci.
(2) Prodávající odpovídá kupujícímu, že vedle ujednaných vlastností
a) je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem,
b) věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením,
c) je věc dodána s příslušenstvím, včetně obalu, návodu k montáži a jiných pokynů k použití, které může kupující rozumně očekávat, a
d) věc odpovídá jakostí nebo provedením vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu poskytl před uzavřením smlouvy.
(3) Prodávající není vázán veřejným prohlášením podle odstavce 2 písm. b), prokáže-li, že si ho nebyl vědom nebo že bylo v době uzavření smlouvy upraveno alespoň srovnatelným způsobem, jakým bylo učiněno, anebo že na rozhodnutí o koupi nemohlo mít vliv.
(4) Odstavec 2 se nepoužije v případě, že prodávající kupujícího před uzavřením smlouvy zvlášť upozornil, že se některá vlastnost věci liší a kupující s tím při uzavírání smlouvy výslovně souhlasil.
(5) Projeví-li se vada v průběhu jednoho roku od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha věci nebo vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.“
Ust. § 2165:
„(1) Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí.
(2) Je-li předmětem koupě věc s digitálními vlastnostmi a mají-li být podle smlouvy digitální obsah nebo služba digitálního obsahu poskytovány soustavně po určitou dobu, může kupující vytknout vadu, která se na nich vyskytne nebo projeví v době dvou let od převzetí. Má-li být plněno po dobu delší dvou let, má kupující právo z vady, která se vyskytne nebo projeví v této době.
(3) Soud právo z vady přizná i v případě, že nebyla vytknuta bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl kupující při dostatečné péči zjistit.
(4) Vytkl-li kupující prodávajícímu vadu oprávněně, doba podle odstavců 1 a 2 neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat.“
Ust. § 2167:
„(1) Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud vadu sám způsobil.
(2) Vadou věci není opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním nebo u použité věci opotřebení odpovídající míře jejího předchozího používání.“
Ust. § 2169:
„(1) Má-li věc vadu, může kupující požadovat její odstranění. Podle své volby může požadovat dodání nové věci bez vady nebo opravu věci, ledaže je zvolený způsob odstranění vady nemožný nebo ve srovnání s druhým nepřiměřeně nákladný; to se posoudí zejména s ohledem na význam vady, hodnotu, kterou by věc měla bez vady, a to, zda může být druhým způsobem vada odstraněna bez značných obtíží pro kupujícího.
(2) Prodávající může odmítnout vadu odstranit, je-li to nemožné nebo nepřiměřeně nákladné zejména s ohledem na význam vady a hodnotu, kterou by věc měla bez vady.
(3) Ustanovení § 1923, 2106 a 2107 o právech z vadného plnění se nepoužijí.“
Ust. § 2170:
„(1) Prodávající odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby tím kupujícímu nezpůsobil značné obtíže, přičemž se zohlední povaha věci a účel, pro který kupující věc koupil.
(2) K odstranění vady převezme prodávající věc na vlastní náklady. Vyžaduje-li to demontáž věci, jejíž montáž byla provedena v souladu s povahou a účelem věci předtím, než se vada projevila, prodávající provede demontáž vadné věci a montáž opravené nebo nové věci anebo uhradí náklady s tím spojené.
(3) Nepřevezme-li kupující věc v přiměřené době poté, co jej prodávající vyrozuměl o možnosti věc po opravě převzít, použije se § 2159 odst. 3 obdobně.“
Ust. § 2171:
„(1) Kupující může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud
a) prodávající vadu odmítl odstranit nebo ji neodstranil v souladu s § 2170 odst. 1 a 2,
b) se vada projeví opakovaně,
c) je vada podstatným porušením smlouvy, nebo
d) je z prohlášení prodávajícího nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího.
(2) Přiměřená sleva se určí jako rozdíl mezi hodnotou věci bez vady a vadné věci, kterou kupující obdržel.
(3) Kupující nemůže odstoupit od smlouvy, je-li vada věci nevýznamná; má se za to, že vada není nevýznamná. Ustanovení § 2110 a 2111 se nepoužijí.
(4) Odstoupí-li kupující od smlouvy, prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu poté, co obdrží věc nebo co mu kupující prokáže, že věc odeslal.“
ZÁRUKA ZA JAKOST
Záruka za jakost je dobrovolným prohlášením nejen prodávajícího ale i jiné osoby (typicky výrobce) ohledně jakosti nabízeného zboží. Toto prohlášení má zejména podobu tzv. záručního listu, jenž obdrží kupující, pozor však na okolnost, že obdobné účinky má rovněž prohlášení v reklamě, ba i údaj na obalu zboží ohledně záruční doby či doby použitelnosti.
Právní úprava tohoto institutu je v občanském zákoníku relativně stručná: jedná se o ust. § 2113 a následující, dále pak zvláštní ust. § 2174a pro oblast prodeje zboží se zárukou spotřebitelům. Je na poskytovateli, aby sám obsah jím dané záruky, vč. práv z jejího porušení, v mezích zákona určil – v prvé řadě je limitován podmínkou, že se tu má jednat o nadstandard oproti zákonné úrovni práv kupujícího (resp. v daném kontextu spotřebitele, viz výše k odp. za jakost při převzetí).
Níže uvádíme znění některých vybraných ustanovení občanského zákoníku ohledně dobrovolně přijaté odpovědnosti poskytovatele záruky za jakost:
Ust. § 2113:
„(1) Záruka za jakost vzniká prohlášením poskytovatele záruky, že kupujícího uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce.
(2) Záruka za jakost vznikne i prohlášením učiněným v reklamě dostupné nejpozději v okamžiku uzavření kupní smlouvy. Je-li obsah záruky obsažený v jiném prohlášení o záruce pro kupujícího méně příznivý než obsah záruky učiněné v reklamě, má přednost obsah uvedený v reklamě, ledaže byl před uzavřením smlouvy dodatečně upraven stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým byla reklama učiněna.
(3) Ustanovení o záruce za jakost se přiměřeně použijí i na záruku převzatou v souvislosti s jinou než kupní smlouvou.“
Ust. § 2114:
„(1) Zaručí-li se poskytovatel záruky, že si věc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost, platí, že má kupující ze záruky alespoň právo na dodání nové věci bez vad nebo na opravu věci. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu věci.
(2) Určují-li prohlášení o záruce různé záruční doby, platí doba z nich nejdelší; tím není dotčen § 2113 odst. 2.“
Ust. § 2115:
„Záruční doba běží od odevzdání věci kupujícímu; byla-li věc podle smlouvy odeslána, běží od dojití věci do místa určení. Má-li koupenou věc uvést do provozu někdo jiný než poskytovatel záruky, běží záruční doba až ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.“
Ust. § 2116:
„Kupující nemá právo ze záruky, způsobila-li vadu po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího vnější událost.“
Ust. § 2117:
„Vadu krytou zárukou musí kupující vytknout poskytovateli záruky ve lhůtě určené délkou záruční doby; § 1921 a 1922 se použijí obdobně.“
Ust. § 2174a: „Zvláštní ustanovení o záruce za jakost
(1) Poskytovatel záruky vydá kupujícímu nejpozději při převzetí věci potvrzení o záruce za jakost (záruční list) v textové podobě. Záruční list musí být sepsán jasným a srozumitelným jazykem a musí obsahovat
a) údaj, že má kupující ze zákona právo vůči prodávajícímu na bezplatnou nápravu a že toto právo není zárukou za jakost dotčeno, a
b) označení věci, na niž se záruka vztahuje, obsah záruky, jméno a bydliště nebo sídlo poskytovatele záruky, postup k uplatnění práv ze záruky a podmínky záruky.
(2) Nesplněním povinnosti podle odstavce 1 není platnost záruky dotčena. Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání.“
ROZDÍL MEZI ODPOVĚDNOSTÍ ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU VADOU VÝROBKU A ODPOVĚDNOSTÍ ZA VADY
Od uplatnění odpovědnosti za vady prodané věci je třeba odlišovat případné nároky vyplývající ze skutečnosti, že vada výrobku též způsobila škodu na zdraví či na majetku. Uplatňování práv z vady dle § 2169 občanského zákoníku je snahou domoci se nápravy v situaci, kdy kupující za uhrazenou kupní cenu nenabyl výrobek odpovídající uzavřené smlouvě, tj. obdržel v rozporu s ujednáním smluvních stran výrobek vadný a v tomto smyslu byl „poškozen“ maximálně do výše kupní ceny.
K tomu však může přistoupit ještě další nárok, pakliže vada prodaného výrobku způsobí škodu další osobě (nemusí se tedy nutně jednat o kupujícího a výše vzniklé škody zde může i výrazně přesáhnout kupní cenu zboží). Při uplatňování tohoto nároku poškozený postupuje dle § 2939 a násl. občanského zákoníku (Škoda způsobená vadou výrobku) a podpůrně dle obecných ustanovení občanského zákoníku ohledně náhrady újmy, a to primárně vůči výrobci – děje se tak tedy v odlišném procesním režimu, než jaký je upraven pro uplatňování zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady.