Nejčastější dotazy a odpovědi na téma:
formulace tlačítka e-shopu zavazující spotřebitele k platbě
Informace o novele zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku
Dne 6. 1. 2023 nabyla účinnosti zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ve Sbírce zákonů byl vyhlášen dne 7. 12. 2022). K novelizaci zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“ nebo „ZOS“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), došlo za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161, tzv. modernizační směrnice, kterou byly změněny směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/EU a 2011/83/EU; směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 o některých aspektech smluv o prodeji zboží a dále za účelem napravit nedostatky v transpozici starších unijních směrnic. Novela přináší řadu významných změn, jejichž přehled uvádíme níže.
V zákoně o ochraně spotřebitele bude nově vymezen pojem on-line tržiště, pro jehož provozovatele je stanovena rozšířená informační povinnost, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Důležité je též, aby byl spotřebitel seznámen s parametry určujícími pořadí předkládaných nabídek (tato informace se považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky).
Nově budou stanovena též pravidla pro zveřejňování recenzí – prodávající bude mít povinnost uvést, jak zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil. Zavádí se též zákaz tzv. dvojí kvality výrobků.
Zvýšenou ochranu pro spotřebitele též představuje možnost odstoupit od smlouvy či požadovat přiměřené snížení kupní ceny v případě, že byl poškozen nekalou obchodní praktikou.
Dále je třeba upozornit na to, že zákon o ochraně spotřebitele pro prodávajícího nově zakotvuje povinnost zdržet se užívání zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Porušení této povinnosti je přestupkem. Zneužívající ujednání jsou blíže vymezena v občanském zákoníku.
Namísto povinnosti předložit spotřebiteli písemný návod se stanovuje povinnost poskytnout spotřebiteli návod na trvalém nosiči dat, kterým může být listina, zařízení USB, CD, DVD, paměťová karta, e-mail apod. Naopak za trvalý nosič dat nelze považovat zpřístupnění návodu na internetových stránkách neumožňující uložit návod v jeho nezměněné podobě po určitou dobu. V listinné podobě musí prodávající návod poskytnout, pokud o to spotřebitel požádá a zároveň to není nepřiměřené.
Jednou z nejdiskutovanějších změn, které novela přináší, je povinnost vztahující se k oznámením o slevě. Prodávající bude povinen současně s informací o slevě uvést též údaj o nejnižší ceně, za kterou výrobek prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Tato informační povinnost má zabránit tomu, aby byl spotřebitel lákán na slevu, která slevou ve skutečnosti není, nebo není tak výrazná, jak se jeví.
Nově pak bude přestupkem porušení některých povinností stanovených občanským zákoníkem, např. nesdělení informací před uzavřením smlouvy podle ust. § 1811 či 1820 OZ, jejichž znění byla novelou též upravena.
V občanském zákoníku dochází k úpravě povinností prodávajícího při uzavírání smluv po telefonu – prodávající musí spotřebiteli potvrdit nabídku učiněnou po telefonu bez zbytečného odkladu v textové podobě. Spotřebitel bude nabídkou vázán až poté, co projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.
Při nakupování v e-shopech musí prodávající zajistit, aby si spotřebitel byl vědom toho, že se zavazuje k zaplacení. Pokud tak prodávající činí prostřednictvím tlačítka nebo podobného prvku, musí na něm být uvedena jednoznačná informace o tom, že spotřebiteli tímto krokem vzniká povinnost platby – prodávající může použít formulaci uvedenou v občanském zákoníku, tj. „Objednávka zavazující k platbě“, či jinou formulaci stejného významu. Nesplnění této povinnost způsobuje neplatnost smlouvy. Dále byl výslovně stanoven zákaz používání tzv. předem zaškrtnutých políček, na základě kterých by byl spotřebitel povinen k další platbě. Jedná se o situace, kdy prodávající v e-shopu přidá spotřebiteli do nákupního košíku nějaké zboží, aniž by si ho spotřebitel sám vybral.
Nově se prodlužuje lhůta pro odstoupení od smlouvy uzavřené během organizovaných prodejních akcí či při podomním prodeji ze 14 dnů na 30 dnů.
Stanovuje se lhůta pro odevzdání věci spotřebiteli – pokud není ujednán čas plnění, je prodávající povinen odevzdat věc kupujícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů. Nepředání věci v ujednaném čase nebo ve výše uvedené lhůtě je přestupkem.
Novelou se též upravuje znění ustanovení vztahujících se k záruce za jakost tak, aby bylo jednoznačné, že se jedná o jednostranné prohlášení poskytovatele záruky (zejména prodávajícího), kterým se zavazuje poskytnout kupujícímu určité plnění, pokud zboží nebude mít určité vlastnosti, a to nad rámec zákonných práv kupujícího z vadného plnění.
Změny se týkají též odpovědnosti za vady – upřesňuje se formulace zákonné odpovědnosti za vady a vyjasňuje se, jaká konkrétní práva z vadného plnění spotřebiteli náleží, resp. v jakém pořadí může tato práva uplatňovat. Novela stanovuje subjektivní (ujednané) a objektivní (obvyklé vlastnosti věci téhož druhu, které může spotřebitel očekávat) požadavky, pokud jde o soulad zboží se smlouvou. Obdobně je toto upraveno i pro věci s digitálními vlastnostmi, které občanský zákoník nově definuje. Domněnka, že věc byla vadná již při převzetí, se prodlužuje z 6 měsíců na 1 rok. Po tuto dobu je tedy na prodávajícím, aby prokázal, že při převzetí byla věc bezvadná.
S ohledem na rozvoj digitálních technologií novela upravuje též nový smluvní typ, a sice smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Spotřebitel má u tohoto smluvního typu v zásadě stejná práva z vadného plnění jako v případě klasické koupě.
Na jaké smlouvy se vztahují zvláštní ustanovení o prodeji zboží spotřebiteli?
Použití této zvláštní právní úpravy vymezuje ust. § 2158 OZ. Zvláštní ustanovení se aplikují na smlouvy uzavřené mezi podnikateli a spotřebiteli týkající se prodeje hmotných movitých věcí. Dále se tato zvláštní úprava použije na spotřebitelské smlouvy o dodání hmotné movité věci, kterou je nutné vyrobit nebo vytvořit, a v případě prodeje věcí s digitálními vlastnostmi též na poskytování digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu. Toto ustanovení nemění smluvní typy, nestanovuje žádný nový smluvní typ, pouze určuje osobní a věcnou působnost této zvláštní úpravy.
Jak již bylo uvedeno, zvláštní ustanovení o prodeji zboží spotřebiteli se vztahují pouze na smlouvy o prodeji (hmotných) movitých věcí, nepoužijí se tak při prodeji nemovitostí, i když je kupujícím spotřebitel. Pro spotřebitelské smlouvy týkající se koupě nemovitých věcí se však aplikuje zvláštní pravidlo, podle kterého se má za to, že nemovitá věc byla vadná již při přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, pokud se vada projeví v průběhu dvou let od přechodu nebezpečí škody (ust. § 2129 odst. 3 OZ).
Je možné někde nalézt nějaká vodítka pro výklad povinností, které zavádí novela?
Při výkladu nové právní úpravy je možné vycházet jednak z důvodové zprávy k novele, jednak z nezávazných pokynů Evropská komise. Jedná se o:
– Pokyny k výkladu a uplatňování článku 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021XC1229(06) (použitelné při výkladu ust. § 12a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, dále jen „ZOS“, kterým byl transponován čl. 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli do českého právního řádu),
– Pokyny k výkladu a uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů, dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A52021XC1229%2804%29,
– Pokyny k výkladu a uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021XC1229(05),
– Pokyny k výkladu a uplatňování směrnice Rady 93/13/EHS o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A52019XC0927%2801%29.
(Vypracovalo právní oddělení Ústředního inspektorátu České obchodní inspekce.)