V právu platí zásada, že každý si má počínat poctivě. Zjednodušeně se dá říci, že poctivé je takové chování, které je čestné, transparentní a ohleduplné k zájmům druhých lidí. Jde o určitý standard chování, který každý z nás důvodně očekává a spoléhá na něj.
U prodávajících je tato povinnost více rozvedena v zákoně o ochraně spotřebitele. O poctivém prodeji lze hovořit tehdy, pokud je zboží prodáváno ve správné kvantitě (hmotnosti, míře, množství), což by vám mělo být umožněno si překontrolovat, v obvyklé kvalitě, není-li jiná jakost předepsaná, ani uváděná, a za ceny správně účtované.
Nesprávné údaje o kvantitě či kvalitě prodaného zboží patří mezi nejčastější vady a jsou důvodem pro uplatnění reklamace u prodávajícího. Cena zboží musí být konečná, tedy zahrnovat všechny daně a poplatky. A měla by vám být známa ještě před samotným nákupem.
Kde je to upraveno: § 3 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 6 a § 2161 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 2 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
Požádáte-li o to, pak ano. Povinnost vydat na žádost spotřebitele doklad o koupi stále trvá a dříve povinná účtenka pro elektronickou evidenci tržeb (EET) takový doklad nenahrazovala.
Kupní doklad nebo také doklad o zakoupení zboží je vydáván pro potřeby spotřebitele, aby věděl, kdo, kde, kdy, co a za kolik mu prodal. Doklad tedy musí obsahovat datum uskutečnění prodeje, označení či popis zboží a jeho kupní cenu. Samozřejmě nesmí chybět identifikační údaje prodávajícího, jako jsou jeho jméno a příjmení v případě živnostníka, název prodávajícího, jde-li o obchodní společnost, identifikační číslo osoby (IČO) a jeho sídlo. Prodávající má dále povinnost zřetelně vyznačit na dokladu například i údaj o tom, že prodávané zboží je použité, trpí vadou, pro kterou byla poskytnuta sleva z kupní ceny.
Naproti tomu účtenka podle zákona o evidenci tržeb měla za cíl především identifikovat prodávajícího ve vztahu k orgánům Finanční správy ČR a evidovat jeho tržby. Na účtence proto musel být uveden fiskální identifikační kód, daňové identifikační číslo, označení provozovny, v níž byla tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na němž byla tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud byla vystavena dříve, celková částka tržby, bezpečnostní kód poplatníka, a také údaj, zda byla tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. O účtenku jste žádat nemuseli. Pokud se na prodávajícího vztahovala povinnost elektronické evidence tržeb, musela vám být poskytnuta automaticky. Od 1. ledna 2023 došlo ke zrušení zákona o EET.
Pokud ovšem prodávající vydával účtenky, které kromě náležitostí uvedených v zákoně o evidenci tržeb splňovaly zároveň náležitosti podle zákona o ochraně spotřebitele, samostatný doklad o zakoupení již v takovém případě nebylo nutné vydávat.
Kde je to upraveno: § 16 a § 24 odst. 7 písm. r) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 18 odst. 1 písm. b) a § 20 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, zákon č. 458/2022 Sb., kterým se zrušil zákon o EET
Záleží na tom, zda máte na mysli skutečně záruční list nebo potvrzení prodávajícího o jeho zákonných povinnostech z vad zboží. Je totiž třeba od sebe tyto dva dokumenty rozlišovat.
Záruční list je pojem, který je dnes spojován s dobrovolně poskytnutou zárukou za jakost zboží. Hovoří se také o obchodní záruce, jelikož ji může poskytnout prodávající, ale i někdo jiný, například dovozce či výrobce, kdežto zákonnou odpovědnost za vady nese prodávající.
Pokud tedy prodávající nebo jiná osoba, nejčastěji výrobce, poskytují záruku za to, že si zboží po určitou dobu zachová své vlastnosti a výkonnost, musí vám nejpozději při převzetí zboží vydat záruční list. Postačí jeho textová podoba, například soubor zaslaný v příloze e-mailové zprávy. I když máte poskytnutou záruku od výrobce, pořád se můžete obracet s reklamacemi (uplatněním zákonných práv z vadného plnění) na prodávajícího. Zákonná práva z vad zboží jsou minimem každého kupujícího a případná záruka je pro něj něco navíc, něco, co jde nad rámec zákonného minima. Proto to musí poskytovatel záruky v záručním listě povinně uvést vedle svých identifikačních údajů, podmínek záruky a postupu k uplatnění práv ze záruky. Záruční list bude platný, i kdyby některý povinný údaj chyběl.
V ostatních případech, kdy záruka není nikým poskytnuta, je prodávající povinen potvrzení o povinnostech z vad zboží na vaši žádost vystavit vždy, neboť tím potvrzuje svoji zákonem danou odpovědnost za vady. Pokud tedy požádáte o to, aby vám prodávající potvrdil, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vad zboží, musí tak učinit ve formě písemného potvrzení bez ohledu na použitý název tohoto dokumentu.
Potvrzení o zákonných povinnostech prodávajícího z vad zboží by mělo obsahovat minimálně jméno a příjmení v případě živnostníka, název, je-li prodávajícím obchodní společnost, sídlo a další identifikační údaje. Je-li to potřebné, může prodávající připojit i srozumitelné vysvětlení obsahu, rozsahu, podmínek a doby trvání své odpovědnosti, jakož i způsob, jakým můžete uplatnit reklamaci. Toto potvrzení není nutné při reklamaci předkládat. Ve většině případů jej plně zastoupí vystavený doklad o zakoupení, který rovněž obsahuje základní údaje o prodávajícím.
Kde je to upraveno: § 13, § 15 odst. 2, a § 24 odst. 7 písm. m) a p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2113 a § 2174a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Ano, prodávající vám jej musí poskytnout. Je to jeho povinností, pokud je nutné zboží po nákupu sestavit, jeho obsluha je složitější a užívání se řídí velkým množstvím pravidel. Ovšem s výjimkou případů, kdy pravidla užití daného zboží jsou zřejmá či obecně známá a bylo by nadbytečné je zvlášť vypisovat.
Návod musí být v českém jazyce a v písemné formě, nemluvě o jeho srozumitelnosti. Zákon o ochraně spotřebitele nově umožňuje poskytnutí návodu jen na trvalém nosiči. O tištěnou verzi můžete prodávajícího požádat a je povinen vám vyhovět, nebude-li to nepřiměřené s ohledem na okolnosti a způsob uzavření smlouvy a vlastnosti zboží. Návod již bývá součástí balení zboží, anebo jej prodávající ke zboží přikládá dodatečně při placení, jako tomu bývá například u nákupu obuvi.
Jde o důležitý dokument k užívání koupeného zboží. Není-li proto český návod přiložen, můžete si jej u prodávajícího vyžádat. Jeho neposkytnutí ani dodatečně může být v krajním případě důvodem pro odstoupení od smlouvy.
Kde je to upraveno: § 9, § 11 a § 24 odst. 7 písm. f) a j) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2087, § 2094 odst. 1 a § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Ano, máte, ale ne vždy půjde vyhovět. Ne každé zboží lze totiž předvést, protože to neumožňuje jeho povaha a forma prodeje. Je vaším právem žádat, aby prodávající před vámi předvedl funkce nabízeného zboží. Někdy by se to však neobešlo bez porušení originálního obalu či znehodnocení samotného zboží. Proto prodávající využívají vystavené zboží na předvedení toho, co umí (např. obraz u televizoru, zvuk u audiosystému). Zvláštní povaha věci v kombinaci s formou prodeje může sice bránit vyzkoušení zboží přímo na prodejně, ale překontrolovat, zda je zboží kompletní, zpravidla možné bude. Typickým příkladem bude stan nebo jízdní kolo. Pokud ovšem půjde o prodej nábytku v demontovaném stavu, který si máte vyzvednout ve skladu prodávajícího jako sadu krabic, pak ani překontrolování za asistence pracovníků prodávajícího nepřichází v úvahu.
Při nákupu ojetého vozidla je předvedení jeho jízdních vlastností a překontrolování jeho technického stavu vždy možné, proto toho neváhejte využít. Jedině tak se vám může podařit odhalit závady vozu ještě před uzavřením kupní smlouvy.
Kde je to upraveno: § 15 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2162 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Určité informace vám musí prodávající sdělit před samotným nákupem. Záleží také na tom, co a kde kupujete, jakož i na tom, zda si jenom nabízené zboží prohlížíte nebo už jste rozhodnutí si jej koupit. Při vyřizování záležitostí každodenního života, například nákupu tiskovin a knih, kdy si hned po zaplacení nákup rovnou odnášíte, nemá prodávající tak širokou informační povinnost, jakou má e-shop se stejným sortimentem.
Pokud se rozhodnete uzavřít kupní smlouvu, jedno jestli na mobilní telefon, sedačku nebo automobil, potom je prodávající povinen vám sdělit informace minimálně o sobě (název, IČO, sídlo a kontaktní údaje), o ceně a vlastnostech zboží, jeho správném užívání, udržování, jakož i o riziku jeho nesprávného užití a údržby, dále o způsobu platby a dodání, taktéž o termínu dodání, případně i o nákladech dodání. A v neposlední řadě o tom, jaká práva máte při vadách zboží, u koho a do kdy nejpozději je můžete reklamovat. Poskytuje-li záruku za jakost zboží či poprodejní servis, tak i o jejich podmínkách. K tomu ještě přibyla povinnost vás upozornit na možnost řešení případných sporů mezi vámi a prodávajícím v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) u ČOI.
Kde je to upraveno: § 9, § 11, § 12, § 13, § 14 a § 24 odst. 7 písm. f), j), l), m) a n) a odst. 17 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1811 odst. 2 a 3 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
V dohodnutém termínu. Ten má vždy přednost. Pokud jste s prodávajícím čas dodání zboží nedohodli, je jeho povinností vám odevzdat zboží bezodkladně po uzavření smlouvy, nejpozději ovšem do 30 dnů.
Má-li vám podle smlouvy prodávající zboží odeslat, dochází k odevzdání až ve chvíli, kdy vám jej dopravce předá. Pokud si zvolíte dopravce sami mimo způsoby doručení nabízené prodávajícím, pak svoji povinnost odevzdat vám zboží splní předáním tomuto dopravci. Rozdíl pro vás je v tom, že s okamžikem odevzdání na vás přechází nebezpečí škody. V prvním případě jde poškození zboží při přepravě k tíži prodávajícího a odpovídá za něj. V druhém případě bude záležet na tom, v jakém stavu bylo zboží ve chvíli odevzdání vašemu dopravci.
Pamatujte na to, že nepřevezmete-li zboží v dohodnutém nebo zákonem stanoveném čase, je prodávající oprávněn po vás vyžadovat poplatek za uskladnění v ujednané výši, případně ve výši obvyklé.
Pokud zboží nebylo dodáno v dohodnutém termínu nebo nejpozději ve lhůtě 30 dnů, poskytněte prodávajícímu ještě přiměřenou lhůtu. Pokud ani v této dodatečné lhůtě zboží neobdržíte, můžete od kupní smlouvy odstoupit. Dodatečnou lhůtu dávat nemusíte, pokud prodávající odmítá zboží dodat nebo jste ho před objednáním zboží na nezbytnost dodání v určitém termínu upozornili nebo vyplývala z okolností.
Kde je to upraveno: § 1811 odst. 2 písm. d), § 2159 a § 2159a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 23 odst. 2 písm. a) a § 24 odst. 17 písm. a) a q) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Není vaší povinností si zboží po nákupu hned překontrolovat. Lze to jen doporučit. Čím dříve odhalíte, že se zbožím není něco v pořádku, především po jeho doručení poštou či kurýrem, tím snadnější bude vaše následná komunikace s prodávajícím ohledně zajištění nápravy. Lze vytknout vadu, kterou má věc v okamžiku převzetí a která se na věci projeví v době 24 měsíců od převzetí. V zákoně se sice dočtete, že ji máte vytknout bez zbytečného odkladu poté, kdy jste měli možnost zboží prohlédnout a vadu zjistit, avšak zákon současně dodává, že vám právo z této opožděně nahlášené vady přesto náleží a soud by vám ho přiznal.
Jinými slovy řečeno, pokud tedy zboží koupíte jako spotřebitel a vadu objevíte později, nezáleží na tom, zda jde o vadu skrytou či na první pohled patrnou, i tak máte právo ji reklamovat a žádat její odstranění. V prvním roce počítaném od okamžiku, kdy jste si zboží převzali, zákon totiž předpokládá, že zboží bylo vadné už od začátku. A je na prodávajícím, aby prokázal, že tomu tak nebylo, nestačí to jen tvrdit.
Prodávající vás nemůže omezit nebo zbavit práva reklamovat vadné zboží. Odepřením vašich zákonných práv by prodávající porušil zákon.
Kde je to upraveno: § 1814 odst. 1 písm. a), § 2161 odst. 5, § 2165 odst. 1 a 3 § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 7, § 13 a § 24 odst. 7 písm. d) a m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Prodejní či také otevírací dobu si určuje každý prodávající sám. Je potom jeho povinností prodejnu trvale a zvenčí viditelně označit prodejní dobou, kterou si zvolil.
Z tohoto pravidla však existuje výjimka v podobě zákazu prodeje zboží v maloobchodě ve dnech 1. ledna, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Dále je prodej zakázán o Velikonočním pondělí a na Štědrý den je umožněn pouze do 12. hodiny, pak už musí být zavřeno. Regulace prodejní doby o vybraných svátcích se vztahuje na prodej zboží, ale už ne na jeho výdej, bylo-li objednáno v e-shopu. Prodejní doby lékáren, čerpacích stanic či prodejen na letištích, autobusových a vlakových nádražích se zákaz netýká. Jiné prodejny mohou mít během uvedených svátků otevřeno, pokud jejich prodejní plocha nepřesahuje 200 m2. Do velikosti prodejní plochy je třeba započítat plochu, kde se mohou volně pohybovat zákazníci, tedy včetně zkušebních kabinek, dále prostor za prodejním pultem, byť je využívaný jen prodavači, a také plochu, kterou zabírají pulty, stojany a výklady.
Kde je to upraveno: § 1 a § 2 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě; § 17 odst. 8 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon