Nekalé obchodní praktiky

A. Jak poznám nekalou obchodní praktiku?

Zjednodušeně řečeno nekalá obchodní praktika je jednání podnikatele, které jednak nedosahuje potřebné míry profesionality, kterou byste mohli od podnikatele rozumně očekávat, a zároveň výrazně ovlivňuje (nebo přinejmenším může ovlivnit) vaše rozhodnutí o tom, zda si něco koupíte. Kdyby totiž podnikatel jednal s dostatečnou profesionalitou, a vy jste měli dostatek informací a klidu si celou koupi rozmyslet, dost možná byste se rozhodli jinak.

Takový popis je však poměrně obecný, a proto jsou v zákoně poskytnuty i podrobnější definice nekalých obchodních praktik, které jejich rozpoznání usnadňují. Jedná se o kategorie klamavých praktik a agresivních obchodních praktik a především výčet praktik, které jsou vždy nekalé – tzv. černá listina nekalých obchodních praktik.

Příkladem nekalé obchodní praktiky je situace, když podnikatel nepravdivě uvede, že zboží bude možné zakoupit pouze po omezenou dobu s cílem vás přimět k okamžitému rozhodnutí.

Užití nekalých obchodních praktik je zakázané.

Kde je to upraveno: § 2, § 4, § 5, § 5a, § 5b, § 24 odst. 1 písm. a), přílohy č. 1 a 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

B. Kdy je praktika klamavá?

Praktika je klamavá tehdy, když podnikatel uvede nepravdivou informaci a ta má (nebo může mít vliv) na vaše rozhodnutí o koupi zboží.

Ovšem nejen to, klamavá může být i praktika obsahující pravdivou informaci, pokud je ta informace poskytnuta takovým způsobem, že vás může uvést v omyl, a mohli byste tak učinit rozhodnutí o koupi, které byste jinak neučinili. V zákoně je stanoveno, čeho se takový omyl musí týkat. Tedy o jaký výrobek či službu se vůbec jedná, kolik stojí, jaká je jejich dostupnost, poprodejní servis atd.

Podnikatel se může dopustit klamavé praktiky i v tom případě, pokud nějakou důležitou, pro vaše rozhodnutí potřebnou, informaci záměrně neuvede, anebo zapomene uvést, a může to mít vliv na to, zda si zboží či službu objednáte. V takovém případě je ale třeba brát v potaz i omezení sdělovacího prostředku, jehož prostřednictvím vás podnikatel oslovuje.

Za klamavou praktiku je třeba považovat například televizní reklamu, ve které je zvýrazněna cena služby bez DPH, zatímco cena, která DPH zahrnuje, je menším písmem a nezřetelně připojena. Ten, komu je reklama určena, má omezený čas na to, aby si stihl přečíst vše. Je tak pravděpodobné, že si všimne pouze ceny bez DPH. Přestože reklama obsahuje pravdivé informace, půjde o klamavou praktiku s ohledem na způsob sdělení.

Kde je to upraveno: § 2, § 5, § 5a a § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

C. Kdy je praktika agresivní?

Praktika je agresivní tehdy, když na vás podnikatel vyvíjí nátlak, obtěžuje vás nebo k něčemu nutí, a to celé směřuje k tomu, abyste si koupili určitou věc nebo objednali službu. Nátlak musí být takové intenzity, že výrazně zhorší (nebo může zhoršit) schopnost svobodně se rozhodnout v dané věci.

O agresivní praktiku se bude jednat například tehdy, když vás podnikatel odveze na místo, kde vám bude předvádět zboží, a sdělí vám, že pokud si zboží nekoupíte, tak vás neodveze zpět.

Kde je to upraveno: § 2, § 5b a § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

D. Jaké praktiky jsou vždy nekalé?

V přílohách k zákonu o ochraně spotřebitele je uveden seznam konkrétních praktik, které jsou vždy nekalé. Např. pokud podnikatel jako přednost své nabídky vyzdvihuje práva, která spotřebiteli vyplývají přímo ze zákona (například možnost vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu u smluv uzavřených přes internet), dopustí se nekalé praktiky. Tento seznam nekalých praktik bývá nazýván černou listinou.

Kde je to upraveno: Přílohy č. 1 a 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

E. Co když zboží nemá deklarované vlastnosti?

Podnikatel má povinnost vás řádně informovat o vlastnostech zboží, které nabízí. Pokud to nesplní, porušuje tím zákon. V případě závažného porušení této povinnosti se podnikatel může dopustit nekalé praktiky, za což mu hrozí přísnější postih. To by nastalo v případě, kdy by nesprávná informace mohla ovlivnit vaše rozhodnutí o tom, zda si věc koupíte. Například kdyby podnikatel uvedl, že věc, kterou nabízí, je z pravé kůže, ale ve skutečnosti by byla zčásti pouze z koženky.

Krom toho, že by mohla být podnikateli v takové situaci uložena pokuta, můžete zakoupené zboží, pokud nemá uváděné vlastnosti, reklamovat. V případě, kdy podnikatel nebude schopen v rámci reklamace dodat zboží odpovídajících vlastností, tak se můžete dožadovat i vrácení peněz.

Kde je to upraveno: § 5, § 5a, § 9, § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2161 a § 2169 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

F. Co když zlevněné zboží už na začátku akce není na prodejně k dostání?

Pokud podnikatel nabízí zboží za akční cenu, měl by zajistit dostatečné množství zboží s ohledem na délku akce, povahu zboží, rozsah reklamy a výši slevy. V opačném případě by vás totiž podnikatel pouze nalákal do prodejny na zboží, které již není dostupné, což by se dalo posoudit jako nekalá praktika (označovaná jako vábivá reklama).

Kde je to upraveno: Příloha č. 1 písm. d), § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

G. Může vás podomní prodejce opakovaně navštívit i přes váš nesouhlas?

Ne. Prodejce takovým jednáním nejenže porušuje pravidla slušnosti, ale svým obtěžujícím chováním se zároveň dopouští nekalé obchodní praktiky a porušuje tak zákon.

V některých obcích je navíc podomní a pochůzkový prodej zakázaný. V takovém případě by vás podomní prodejci neměli navštívit ani jednou. Pokud se tak stane, můžete se obrátit na obecní úřad vaší obce, případně volat městskou policii.

Kde je to upraveno: Příloha č. 2 písm. b), § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

H. Může vám podnikatel bez předchozí domluvy zaslat zboží s přiloženou složenkou?

Ne. Podnikatel nemůže učinit nabídku přímo tím, že by Vám zaslal zboží. Takový způsob nabídky je obtěžující a představuje agresivní obchodní praktiku. Nevyžádané zboží pochopitelně platit nemusíte, zároveň nemusíte podnikatele ani vyrozumět o tom, že jste jej obdrželi, ani jej na své vlastní náklady zasílat zpět.

Kde je to upraveno: Příloha č. 2 písm. f), § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1838 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

I. Na koho se mohu obrátit?

Podnikateli, který se dopustí nekalé obchodní praktiky, hrozí postih od příslušného dozorového orgánu. V případě podezření na spáchání nekalé obchodní praktiky můžete podat k dozorovému orgánu podnět.

Dozor nad dodržováním zákazu nekalých praktik vykonává:

Kde je to upraveno: § 23 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

2017 © Česká obchodní inspekce, Všechna práva vyhrazena