Jaké informace lze považovat za informace o slevě z ceny výrobku (ve smyslu ust. § 12a zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele)?
Informací o slevě ve smyslu uvedeného ustanovení se rozumí každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny. Jde tedy nejen o uvedení konkrétního údaje o slevě, např. „-50 %“, „sleva 20,- Kč“, „sleva 10 % na vše“, ale i o obecná tvrzení typu „akce“, „Black Friday“.
Povinnost podle ust. § 12a ZOS se naopak nevztahuje na prohlášení, jako jsou „nejnižší cena“, „naše cena“, „dlouhodobě výhodná cena“, „2+1 zdarma“.
Dále je třeba upozornit na to, že ust. § 12a ZOS dopadá na kamenné provozovny i na internetové obchody a vztahuje se na informování o slevě jakýmkoli způsobem, tj. jak přímo na cenovce, tak v letáku nebo např. ve výloze.
Jaké údaje musí obsahovat informace o slevě?
Informace o slevě musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy.
Výrobek pak samozřejmě musí být také označen cenou platnou v okamžiku nabídky (ust. § 12 ZOS, ust. § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách). Nadto nová právní úprava zpřísňuje požadavky na informování spotřebitele o celkové ceně výrobku [ust. § 1811 odst. 2 písm. c) a ust. § 1820 odst. 1 písm. e) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník], spotřebitel tedy musí být vždy (i v případě krátkodobých plošných slev) informován o konečné ceně prodávaných výrobků.
Žádné další cenové údaje, jako je např. cena, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván bezprostředně před poskytnutím slevy, uváděny být nemusí. Jejich uvedení může být naopak pro spotřebitele matoucí a může být posuzováno z hlediska dodržování zákazu užívání nekalých obchodních praktik. Tyto jiné cenové údaje musí být dostatečně jasně vysvětleny a nesmí vzbuzovat dojem, že jsou nejnižší cenou výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy.
Příklad:
V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 9. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek za 150,- Kč. V období ode dne 10. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 nabízel a prodával výrobek za 100,- Kč. Následně byl výrobek ode dne 15. 1. 2023 do dne 31. 1. 2023 opět nabízen a prodáván za 150,- Kč. V období ode dne 1. 2. 2023 bude výrobek nabízen a prodáván s 50% slevou. Na cenovce, na které prodávající informuje o slevě, je proto povinen uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím této slevy, tj. v tomto případě cenu 100,- Kč. Z této ceny musí být také vypočítána deklarovaná výše slevy. Uvedení dalších cenových informací je nadbytečné a může být pro spotřebitele matoucí.
Jaká pravidla platí pro slevy, kdy prodávající výši slevy postupně zvyšuje?
K poskytnutí slevy v různé výši musí dojít bezprostředně po sobě, tedy nepřerušeně, a výše slevy se musí zvyšovat (nesmí se snížit). Při splnění těchto podmínek je prodávající povinen informovat spotřebitele o nejnižší ceně, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy [ust. § 12a odst. 1 písm. c) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].
Příklad 1:
Do dne 31. 12. 2022 byl výrobek nabízen a prodáván za 100,- Kč. V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek s 20% slevou, tj. za 80,- Kč. Ode dne 16. 1. 2023 prodávající zvýšil slevu na 50 %, tj. výrobek nabízí a prodává za 50,- Kč. Cenou, kterou je prodávající povinen na cenovce uvést jako nejnižší cenu za posledních 30 dnů, je 100,- Kč. Cena 100,- Kč byla platná před prvním poskytnutím slevy, tj. do dne 31. 12. 2022.
Příklad 2:
Do dne 31. 12. 2022 byl výrobek nabízen a prodáván za 100,- Kč. V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 10. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek s 20% slevou, tj. za 80,- Kč. Ode dne 11. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 byl výrobek opět nabízen a prodáván za 100,- Kč. Ode dne 16. 1. 2023 prodávající výrobek nabízí a prodává za 50,- Kč. Nejnižší cenou za posledních 30 dnů, kterou je prodávající povinen na cenovce uvést, je cena 80,- Kč (slevu je třeba vypočítat z částky 80,- Kč, tj. výše slevy nebude 50 % jako v příkladu 1, ale 37,5 %). Nejedná se totiž o postupně se zvyšující slevu, je třeba postupovat podle ust. § 12a odst. 1 písm. a) ZOS a uvést nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím té konkrétní slevy.
Které výrobky je možné označit jako výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo výrobky s krátkou dobou spotřeby, pro které se povinnost (daná ust. § 12a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele) nepoužije?
Podle našeho názoru lze u potravin výjimku vykládat tak, že informace o nejnižší ceně výrobku, za kterou byl nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nebude muset být uvedena u výrobků označených datem použitelnosti („spotřebujte do“) či u výrobků, které nemusí být označeny ani datem použitelnosti, ani datem minimální trvanlivosti z důvodu, že jde o výrobky určené k okamžité spotřebě. V případě nepotravinářských výrobků by pak mělo jít o výrobky, které vykazují podobné vlastnosti jako potraviny označené datem použitelnosti či určené k okamžité spotřebě. Může se jednat např. o řezané květiny.
Vztahuje se výjimka podle ust. § 12a odst. 2 ZOS prakticky na všechny potraviny?
Nikoli, za výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo za výrobky s krátkou dobou spotřeby, nelze považovat všechny druhy potravin. Jak již bylo uvedeno v předchozí odpovědi, pravidla pro uvádění nejnižší ceny výrobku při informování o slevě z ceny nemusí být aplikována u výrobků označených datem použitelnosti, tj. v případech, kdy je u výrobku uvedeno „spotřebujte do“ (např. čerstvé mléko, jogurty apod.), či u výrobků, které jsou určené k okamžité spotřebě (např. čerstvé ovoce, zelenina, pečivo, maso, krájené uzeniny, chlebíčky, zákusky apod. nabízené obvykle nebalené, volně ložené). Situace, kdy je třeba výrobek opatřit údajem „spotřebujte do“, je upravena v čl. 24 odst. 1 věta první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům: „V případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, a mohou tedy po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, se datum minimální trvanlivosti nahradí datem použitelnosti („spotřebujte do“).“
Upozorňujeme tedy na to, že je zapotřebí rozlišovat datum použitelnosti od data minimální trvanlivosti. Většina potravin je ovšem trvanlivých, označených datem minimální trvanlivosti a na tyto potraviny se výjimka nevztahuje a povinnost daná ust. § 12a odst. 1 ZOS se pro ně použije.
Jak je to s věrnostními programy? Dopadá ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele i na slevy poskytované v jejich rámci?
V případě věrnostních programů je rozlišováno mezi:
a) skutečně přizpůsobenými slevami z cen, jako jsou např. slevy poskytované spotřebiteli při zvláštních příležitostech (např. narozeniny), slevy vyplývající z předchozích nákupů u prodávajícího (slevový poukaz na další nákup), sbírání bodů, které spotřebitel využije jako slevu při dalších nákupech u prodávajícího, a
b) slevami oznamovanými obecně (např. slevové kódy pro všechny spotřebitele, slevy pro všechny členy věrnostního programu přístupné většině spotřebitelů, tj. „tento víkend sleva 20 % pro všechny členy klubu“, „při zadání tohoto kódu sleva 10 % na vše“).
Pokud jde o skutečně přizpůsobené slevy z ceny, povinnost daná ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele na ně nedopadá. Naopak na slevy oznamované obecně se tato povinnost uplatní.
Vztahuje se povinnost daná ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele i na prodej výrobků, které byly zlevněny z důvodu vady?
V tomto případě máme za to, že výrobek s vadou je odlišný od výrobku bez vady. Z tohoto důvodu není namístě požadovat, aby u výrobku zlevněného z důvodu vady byla uvedena informace o nejnižší ceně, za kterou byl v době 30 dnů před poskytnutím takové slevy nabízen a prodáván bezvadný výrobek.
Připomínáme, že výrobky s vadou by podle ust. § 10 odst. 4 ZOS měly být prodávány odděleně od ostatních výrobků, zároveň musí být spotřebitel upozorněn na to, že jde o výrobky s vadou (tato informace by v souladu s ust. § 16 odst. 3 ZOS měly být zřetelně vyznačena i v dokladu o zakoupení).
Musí být výše slevy odvozena od nejnižší ceny, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy?
Ano, výše slevy musí být odvozena od nejnižší ceny, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Nelze akceptovat, aby byla výše slevy odvozována z jiné ceny, např. z ceny uplatňované bezprostředně před poskytnutím slevy (pokud tato není zároveň nejnižší cenou za posledních 30 dnů).
Je třeba uvádět nejnižší cenu, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, i při hromadných slevových akcí, tj. u akcí typu „sleva 20 % na vše“?
Nejnižší cena, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, podle ust. § 12a ZOS musí být uvedena i při takových typech slevových akcí (plošné slevy). Nejnižší ceny výrobků, na které se slevová akce vztahuje, nemusí být přímo součástí takového obecného oznámení o slevě (např. velkého poutače informujícího o plošné slevě), postačí jejich uvedení na cenovkách u jednotlivých výrobků společně s aktuálními prodejními cenami.
Aplikuje se ust. § 12a ZOS i v případě, kdy spotřebitel získá slevu na výrobek na základě kupónu, který si předtím zakoupil?
Ne, v takovém případě se jedná o přizpůsobenou slevu z ceny. Nejnižší cena, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nemusí být uvedena.
Dopadá ust. § 12a ZOS i na případy, kdy je cenová výhoda vázaná na zakoupení určitého množství výrobků?
Nedopadá. V případech slevových akcí typu „2+1 zdarma“, „sleva 20 % při koupi 3 kusů“ není třeba uvádět nejnižší cenu, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy.