Nákup zboží

V právu platí zásada, že každý si má počínat poctivě. Zjednodušeně se dá říci, že poctivé je takové chování, které je čestné, transparentní a ohleduplné k zájmům druhých lidí. Jde o určitý standard chování, který každý z nás důvodně očekává a spoléhá na něj. 

U prodávajících je tato povinnost více rozvedena v zákoně o ochraně spotřebitele. O poctivém prodeji lze hovořit tehdy, pokud je zboží prodáváno ve správné kvantitě (hmotnosti, míře, množství), což by vám mělo být umožněno si překontrolovat, v obvyklé kvalitě, není-li jiná jakost předepsaná, ani uváděná, a za ceny správně účtované.

Nesprávné údaje o kvantitě či kvalitě prodaného zboží patří mezi nejčastější vady a jsou důvodem pro uplatnění reklamace u prodávajícího. Cena zboží musí být konečná, tedy zahrnovat všechny daně a poplatky. A měla by vám být známa ještě před samotným nákupem.

Kde je to upraveno: § 3 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 6 a § 2161 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 2 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

Požádáte-li o to, pak ano. Povinnost vydat na žádost spotřebitele doklad o koupi stále trvá a dříve povinná účtenka pro elektronickou evidenci tržeb (EET) takový doklad nenahrazovala. 

Kupní doklad nebo také doklad o zakoupení zboží je vydáván pro potřeby spotřebitele, aby věděl, kdo, kde, kdy, co a za kolik mu prodal. Doklad tedy musí obsahovat datum uskutečnění prodeje, označení či popis zboží a jeho kupní cenu. Samozřejmě nesmí chybět identifikační údaje prodávajícího, jako jsou jeho jméno a příjmení v případě živnostníka, název prodávajícího, jde-li o obchodní společnost, identifikační číslo osoby (IČO) a jeho sídlo. Prodávající má dále povinnost zřetelně vyznačit na dokladu například i údaj o tom, že prodávané zboží je použité, trpí vadou, pro kterou byla poskytnuta sleva z kupní ceny.

Naproti tomu účtenka podle zákona o evidenci tržeb měla za cíl především identifikovat prodávajícího ve vztahu k orgánům Finanční správy ČR a evidovat jeho tržby. Na účtence proto musel být uveden fiskální identifikační kód, daňové identifikační číslo, označení provozovny, v níž byla tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na němž byla tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud byla vystavena dříve, celková částka tržby, bezpečnostní kód poplatníka, a také údaj, zda byla tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. O účtenku jste žádat nemuseli. Pokud se na prodávajícího vztahovala povinnost elektronické evidence tržeb, musela vám být poskytnuta automaticky. Od 1. ledna 2023 došlo ke zrušení zákona o EET.

Pokud ovšem prodávající vydával účtenky, které kromě náležitostí uvedených v zákoně o evidenci tržeb splňovaly zároveň náležitosti podle zákona o ochraně spotřebitele, samostatný doklad o zakoupení již v takovém případě nebylo nutné vydávat.

Kde je to upraveno: § 16 a § 24 odst. 7 písm. r) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 18 odst. 1 písm. b) a § 20 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, zákon č. 458/2022 Sb., kterým se zrušil zákon o EET

Záleží na tom, zda máte na mysli skutečně záruční list nebo potvrzení prodávajícího o jeho zákonných povinnostech z vad zboží. Je totiž třeba od sebe tyto dva dokumenty rozlišovat.

Záruční list je pojem, který je dnes spojován s dobrovolně poskytnutou zárukou za jakost zboží. Hovoří se také o obchodní záruce, jelikož ji může poskytnout prodávající, ale i někdo jiný, například dovozce či výrobce, kdežto zákonnou odpovědnost za vady nese prodávající.

Pokud tedy prodávající nebo jiná osoba, nejčastěji výrobce, poskytují záruku za to, že si zboží po určitou dobu zachová své vlastnosti a výkonnost, musí vám nejpozději při převzetí zboží vydat záruční list. Postačí jeho textová podoba, například soubor zaslaný v příloze e-mailové zprávy. I když máte poskytnutou záruku od výrobce, pořád se můžete obracet s reklamacemi (uplatněním zákonných práv z vadného plnění) na prodávajícího. Zákonná práva z vad zboží jsou minimem každého kupujícího a případná záruka je pro něj něco navíc, něco, co jde nad rámec zákonného minima. Proto to musí poskytovatel záruky v záručním listě povinně uvést vedle svých identifikačních údajů, podmínek záruky a postupu k uplatnění práv ze záruky. Záruční list bude platný, i kdyby některý povinný údaj chyběl.     

V ostatních případech, kdy záruka není nikým poskytnuta, je prodávající povinen potvrzení o povinnostech z vad zboží na vaši žádost vystavit vždy, neboť tím potvrzuje svoji zákonem danou odpovědnost za vady. Pokud tedy požádáte o to, aby vám prodávající potvrdil, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vad zboží, musí tak učinit ve formě písemného potvrzení bez ohledu na použitý název tohoto dokumentu.

Potvrzení o zákonných povinnostech prodávajícího z vad zboží by mělo obsahovat minimálně jméno a příjmení v případě živnostníka, název, je-li prodávajícím obchodní společnost, sídlo a další identifikační údaje. Je-li to potřebné, může prodávající připojit i srozumitelné vysvětlení obsahu, rozsahu, podmínek a doby trvání své odpovědnosti, jakož i způsob, jakým můžete uplatnit reklamaci. Toto potvrzení není nutné při reklamaci předkládat. Ve většině případů jej plně zastoupí vystavený doklad o zakoupení, který rovněž obsahuje základní údaje o prodávajícím.

Kde je to upraveno: § 13, § 15 odst. 2, a § 24 odst. 7 písm. m) a p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2113 a § 2174a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Ano, prodávající vám jej musí poskytnout. Je to jeho povinností, pokud je nutné zboží po nákupu sestavit, jeho obsluha je složitější a užívání se řídí velkým množstvím pravidel. Ovšem s výjimkou případů, kdy pravidla užití daného zboží jsou zřejmá či obecně známá a bylo by nadbytečné je zvlášť vypisovat.

Návod musí být v českém jazyce a v písemné formě, nemluvě o jeho srozumitelnosti. Zákon o ochraně spotřebitele nově umožňuje poskytnutí návodu jen na trvalém nosiči. O tištěnou verzi můžete prodávajícího požádat a je povinen vám vyhovět, nebude-li to nepřiměřené s ohledem na okolnosti a způsob uzavření smlouvy a vlastnosti zboží. Návod již bývá součástí balení zboží, anebo jej prodávající ke zboží přikládá dodatečně při placení, jako tomu bývá například u nákupu obuvi.

Jde o důležitý dokument k užívání koupeného zboží. Není-li proto český návod přiložen, můžete si jej u prodávajícího vyžádat. Jeho neposkytnutí ani dodatečně může být v krajním případě důvodem pro odstoupení od smlouvy.

Kde je to upraveno: § 9, § 11 a § 24 odst. 7 písm. f) a j) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2087, § 2094 odst. 1 a § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Ano, máte, ale ne vždy půjde vyhovět. Ne každé zboží lze totiž předvést, protože to neumožňuje jeho povaha a forma prodeje. Je vaším právem žádat, aby prodávající před vámi předvedl funkce nabízeného zboží. Někdy by se to však neobešlo bez porušení originálního obalu či znehodnocení samotného zboží. Proto prodávající využívají vystavené zboží na předvedení toho, co umí (např. obraz u televizoru, zvuk u audiosystému). Zvláštní povaha věci v kombinaci s formou prodeje může sice bránit vyzkoušení zboží přímo na prodejně, ale překontrolovat, zda je zboží kompletní, zpravidla možné bude. Typickým příkladem bude stan nebo jízdní kolo. Pokud ovšem půjde o prodej nábytku v demontovaném stavu, který si máte vyzvednout ve skladu prodávajícího jako sadu krabic, pak ani překontrolování za asistence pracovníků prodávajícího nepřichází v úvahu.

Při nákupu ojetého vozidla je předvedení jeho jízdních vlastností a překontrolování jeho technického stavu vždy možné, proto toho neváhejte využít. Jedině tak se vám může podařit odhalit závady vozu ještě před uzavřením kupní smlouvy.     

Kde je to upraveno: § 15 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2162 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Určité informace vám musí prodávající sdělit před samotným nákupem. Záleží také na tom, co a kde kupujete, jakož i na tom, zda si jenom nabízené zboží prohlížíte nebo už jste rozhodnutí si jej koupit. Při vyřizování záležitostí každodenního života, například nákupu tiskovin a knih, kdy si hned po zaplacení nákup rovnou odnášíte, nemá prodávající tak širokou informační povinnost, jakou má e-shop se stejným sortimentem.

Pokud se rozhodnete uzavřít kupní smlouvu, jedno jestli na mobilní telefon, sedačku nebo automobil, potom je prodávající povinen vám sdělit informace minimálně o sobě (název, IČO, sídlo a kontaktní údaje), o ceně a vlastnostech zboží, jeho správném užívání, udržování, jakož i o riziku jeho nesprávného užití a údržby, dále o způsobu platby a dodání, taktéž o termínu dodání, případně i o nákladech dodání. A v neposlední řadě o tom, jaká práva máte při vadách zboží, u koho a do kdy nejpozději je můžete reklamovat. Poskytuje-li záruku za jakost zboží či poprodejní servis, tak i o jejich podmínkách. K tomu ještě přibyla povinnost vás upozornit na možnost řešení případných sporů mezi vámi a prodávajícím v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) u ČOI.

Kde je to upraveno: § 9, § 11, § 12, § 13, § 14 a § 24 odst. 7 písm. f), j), l), m) a n) a odst. 17 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1811 odst. 2 a 3 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

V dohodnutém termínu. Ten má vždy přednost. Pokud jste s prodávajícím čas dodání zboží nedohodli, je jeho povinností vám odevzdat zboží bezodkladně po uzavření smlouvy, nejpozději ovšem do 30 dnů.

Má-li vám podle smlouvy prodávající zboží odeslat, dochází k odevzdání až ve chvíli, kdy vám jej dopravce předá. Pokud si zvolíte dopravce sami mimo způsoby doručení nabízené prodávajícím, pak svoji povinnost odevzdat vám zboží splní předáním tomuto dopravci. Rozdíl pro vás je v tom, že s okamžikem odevzdání na vás přechází nebezpečí škody. V prvním případě jde poškození zboží při přepravě k tíži prodávajícího a odpovídá za něj. V druhém případě bude záležet na tom, v jakém stavu bylo zboží ve chvíli odevzdání vašemu dopravci.

Pamatujte na to, že nepřevezmete-li zboží v dohodnutém nebo zákonem stanoveném čase, je prodávající oprávněn po vás vyžadovat poplatek za uskladnění v ujednané výši, případně ve výši obvyklé.

Pokud zboží nebylo dodáno v dohodnutém termínu nebo nejpozději ve lhůtě 30 dnů, poskytněte prodávajícímu ještě přiměřenou lhůtu. Pokud ani v této dodatečné lhůtě zboží neobdržíte, můžete od kupní smlouvy odstoupit. Dodatečnou lhůtu dávat nemusíte, pokud prodávající odmítá zboží dodat nebo jste ho před objednáním zboží na nezbytnost dodání v určitém termínu upozornili nebo vyplývala z okolností.

Kde je to upraveno: § 1811 odst. 2 písm. d), § 2159 a § 2159a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 23 odst. 2 písm. a) a § 24 odst. 17 písm. a) a q) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Není vaší povinností si zboží po nákupu hned překontrolovat. Lze to jen doporučit. Čím dříve odhalíte, že se zbožím není něco v pořádku, především po jeho doručení poštou či kurýrem, tím snadnější bude vaše následná komunikace s prodávajícím ohledně zajištění nápravy. Lze vytknout vadu, kterou má věc v okamžiku převzetí a která se na věci projeví v době 24 měsíců od převzetí. V zákoně se sice dočtete, že ji máte vytknout bez zbytečného odkladu poté, kdy jste měli možnost zboží prohlédnout a vadu zjistit, avšak zákon současně dodává, že vám právo z této opožděně nahlášené vady přesto náleží a soud by vám ho přiznal. 

Jinými slovy řečeno, pokud tedy zboží koupíte jako spotřebitel a vadu objevíte později, nezáleží na tom, zda jde o vadu skrytou či na první pohled patrnou, i tak máte právo ji reklamovat a žádat její odstranění. V prvním roce počítaném od okamžiku, kdy jste si zboží převzali, zákon totiž předpokládá, že zboží bylo vadné už od začátku. A je na prodávajícím, aby prokázal, že tomu tak nebylo, nestačí to jen tvrdit.

Prodávající vás nemůže omezit nebo zbavit práva reklamovat vadné zboží. Odepřením vašich zákonných práv by prodávající porušil zákon.

Kde je to upraveno: § 1814 odst. 1 písm. a), § 2161 odst. 5, § 2165 odst. 1 a 3 § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 7, § 13 a § 24 odst. 7 písm. d) a m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Prodejní či také otevírací dobu si určuje každý prodávající sám. Je potom jeho povinností prodejnu trvale a zvenčí viditelně označit prodejní dobou, kterou si zvolil.

Z tohoto pravidla však existuje výjimka v podobě zákazu prodeje zboží v maloobchodě ve dnech 1. ledna, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Dále je prodej zakázán o Velikonočním pondělí a na Štědrý den je umožněn pouze do 12. hodiny, pak už musí být zavřeno. Regulace prodejní doby o vybraných svátcích se vztahuje na prodej zboží, ale už ne na jeho výdej, bylo-li objednáno v e-shopu. Prodejní doby lékáren, čerpacích stanic či prodejen na letištích, autobusových a vlakových nádražích se zákaz netýká. Jiné prodejny mohou mít během uvedených svátků otevřeno, pokud jejich prodejní plocha nepřesahuje 200 m². Do velikosti prodejní plochy je třeba započítat plochu, kde se mohou volně pohybovat zákazníci, tedy včetně zkušebních kabinek, dále prostor za prodejním pultem, byť je využívaný jen prodavači, a také plochu, kterou zabírají pulty, stojany a výklady.    

Kde je to upraveno: § 1 a § 2 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě; § 17 odst. 8 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon

Po přijetí občanského zákoníku z roku 2012 nebylo možné jednoznačně odpovědět, zda ano či ne. Názory se různily a soudy na tuto otázku nedaly jasnou odpověď. Občanský zákoník z roku 2012 pozměnil minimálně označení. Výrazy „záruka“ a „záruční doba“ se v něm užívaly jen v souvislosti s dobrovolně poskytnutou zárukou za jakost zboží. V případě prodeje zboží spotřebitelům se hovořilo o zákonné odpovědnosti prodávajícího za jakost při převzetí a právech spotřebitele z vadného plnění. Záruka za jakost nebo také obchodní záruka v podstatě znamená garanci toho, že věc si po určitou dobu zachová svoji použitelnost nebo obvyklé vlastnosti. A pokud ne, poskytovatel záruky se zavazuje k nápravě jdoucí nad rámec vašich zákonných práv. Záruku může poskytnout i osoba odlišná od prodávajícího, například výrobce. Je dobrovolná a záleží tedy na jejím poskytovateli, zda, za jakých podmínek a na jak dlouho ji poskytne. Navíc zákon považuje uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti přímo na prodávaném zboží (na jeho obalu) za záruku za jakost. Takže i bez vystavení záručního listu, můžete mít záruku.

O zákonné odpovědnosti za jakost při převzetí nebylo pochyb v prvních šesti měsících, kdy zákon pracoval s domněnkou vadnosti zboží při převzetí, pokud se vada projevila v  období prvních šesti měsíců. Stále však platilo, že i když se vada vyskytla v době 24 měsíců počítané od převzetí, mohli jste uplatnit reklamaci a prodávající ji musel vyřídit. Ani dříve prodávající neodpovídal za běžné opotřebení, poškození způsobené spotřebitelem, vady, o nichž spotřebitel věděl a souhlasil s nimi. Práva spotřebitelů v případě zjištěných a reklamovaných vad rovněž zůstala při starém. Jen namísto zažitého pojmu „záruční list“ jste se  mohli setkat s potvrzením o zákonných povinnostech z vadného plnění či vad zboží.

Od 6. ledna 2023, kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku z roku 2012, už není pochyb o tom, že občanský zákoník z roku 2012 pojem „zákonná záruka“ nezná. To však neznamená konec zákonných povinností obchodníků za vady jimi prodaného zboží. Máte práva z vad, které má zboží v době převzetí a které se na zboží projeví do dvou let od jeho převzetí, a prodávající má povinnost reklamace přijímat a bezplatně a v 30denní lhůtě vyřizovat. Prodávající odpovídá za vadu, která musí existovat na zboží už při jeho převzetí. Pokud se například odlepí podrážka, jde o projev vady spočívající v nedostatečném lepení. Zákon navíc v prvním roce předpokládá, že zboží bylo od začátku vadné a prodávající musí při zamítnutí reklamace dokázat opak. Pokud se ta stejná vada projeví až v druhém roce, bude na vás podat důkaz o tom, že obuv byla vadná už z výroby.

Lze shrnout, že prodávající odpovídá za vady zboží, které na zboží byly už při převzetí a projevily se ve dvou letech od jeho převzetí spotřebitelem. Spotřebitel má právo na odstranění vady opravou nebo dodáním nového zboží bez vady, na přiměřenou slevu i na odstoupení od kupní smlouvy v závislosti na charakteru a četnosti vad.   

Prodávající vás o rozsahu svých zákonných povinností a vašich práv z vad zboží, podmínkách a způsobech uplatnění reklamace, jakož i kde ji uplatnit, musí informovat.

Kde je to upraveno: § 2113 a 2114, § 2161, § 2165, § 2169 a § 2171 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Záruka za jakost nebo také obchodní záruka v podstatě znamená garanci  toho, že věc si po určitou dobu zachová svoji použitelnost nebo obvyklé vlastnosti. A pokud ne, poskytovatel záruky se zavazuje k nápravě jdoucí nad rámec vašich zákonných práv z vad zboží. Záruku může poskytnout i osoba odlišná od prodávajícího, například výrobce. Je dobrovolná a záleží tedy na jejím poskytovateli, zda,  za jakých podmínek a na jak dlouho ji poskytne.

Můžete si ji s prodávajícím sjednat přímo v kupní smlouvě, nebo ji prodávající či jiný podnikatel, např. výrobce, poskytne svým prohlášením, například ve vystaveném záručním listě. Za poskytnutou záruku se považuje i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti zboží na jeho obalu či v reklamě.

Zaručí-li se poskytovatel záruky, že si zboží po určitou dobu při obvyklém používání uchová své funkce a výkonnost, platí, že máte ze záruky alespoň právo na opravu zboží nebo dodání nového. Stačí, i když záruční dobu nebo dobu použitelnosti uvede na jeho obalu.

Pokud je záruka za jakost poskytnuta, musí vám poskytovatel záruky vydat záruční list v textové podobě, a to nejpozději při převzetí zboží.

Kde je to upraveno: § 2113, § 2114 a § 2174a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Ano, prodávající nese odpovědnost i za vady použitého zboží (ojeté automobily, jiné bazarové zboží), a to ve stejném rozsahu jako u jiného spotřebního zboží až na pár odlišností. 

U použitého zboží rovněž platí, že lze vytknout vady, které na zboží byly už při převzetí a projevily se v době 2 let od převzetí. Zákon však připouští zkrácení této doby až na polovinu, tedy 12 měsíců, pokud se na tom s prodávajícím dohodnete. Zkrácenou dobu trvání odpovědnosti za vady je však třeba vyznačit v dokladu o koupi.

Pokud se zboží prodává s tím, že bylo už po nějakou dobu používané, je samozřejmě i v odpovídající míře opotřebené, proto se nemůže odpovědnost prodávajícího vztahovat na stav opotřebení v okamžiku jeho prodeje.

Prodávající vás o tom, že zboží je použité a jak to ovlivní vaše práva z případných vad, musí informovat.

Kde je to upraveno: § 2167odst. 2, § 2168 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 10 odst. 4 a 5, § 13 a § 24 odst. 7 písm. i) a m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Pouze na ty vady, o kterých to stanoví zákon. Patří sem především vady, o nichž jste při uzavírání smlouvy věděli, byli na ně upozorněni, a odsouhlasili je.  

Prodávající neodpovídá za vady, které si způsobíte sami poškozením věci nebo nedodržením pokynů v návodu za podmínky, že vás s těmito pokyny seznámil v předaném písemném návodu.

Úspěšně nelze reklamovat ani opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. Nadměrné opotřebení pouze některých částí obuvi či oděvu za velice krátký čas však opodstatněným důvodem k reklamaci být může. V případě pochybností je vhodné vyhledat nestranného znalce v daném oboru.

U použitého zboží se odpovědnost prodávajícího nevztahuje na vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které zboží vykazovalo již při nákupu.

U zboží s omezenou dobou použitelnosti, například mléčné výrobky a jiné potraviny, které se rychle kazí, je z jeho povahy zřejmé, že odpovědnost prodávajícího bude trvat jen po tuto dobu a ne celých 24 měsíců.

Prodávající rovněž neodpovídá za vady, které se na zboží projeví po 24 měsících od převzetí.

S ohledem na typ prodávaného zboží vás prodávající musí informovat i o případech, kdy jeho odpovědnost za vady není dána.

Kde je to upraveno: § 2161 odst. 4 a 5, § 2161a, § 2163 a § 2167  zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Ano, prodlužuje se právě o tu dobu, během níž jste nemohli zboží používat z důvodu vyřizování reklamace. Jinými slovy řečeno, do celkové doby zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady nebo záruční doby se nezapočítává časový úsek od uplatnění reklamace až do okamžiku vyrozumění o jejím vyřízení.

Dokonce od okamžiku oprávněného vytknutí vady do jejího odstranění neběží ani roční zákonná domněnka vadnosti zboží při převzetí.

Prodávající vás o této skutečnosti musí informovat a taktéž uvést v písemném reklamačním protokolu datum, kdy jste reklamaci uplatnili, dobu trvání opravy a datum vyřízení reklamace.

Kde je to upraveno: § 1922 odst. 2, § 2117, § 2161 odst. 5 a § 2165 odst. 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13, § 19 odst. 2 a 5 a § 24 odst. 7 písm. m) a y) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Neodpovídá. Prodávající odpovídá za vady, které má věc z okamžiku převzetí a které se na věci projeví do 2 let od převzetí. Vyřídí-li prodávající vaši reklamaci dodáním nového bezvadného zboží, neběží od tohoto okamžiku znovu tato dvouletá doba. Dřívější občanský zákoník z roku 1964 takové pravidlo sice obsahoval, do nového zákona však převzato nebylo. Při výměně zboží za bezvadné bude zase pokračovat původní 2letá doba, která po dobu vyřizování reklamace neběžela. Prodávající vás o této skutečnosti musí informovat.

Kde je to upraveno: § 2161 odst. 5 a § 2165 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Zásadně ne, jelikož pro spotřební zboží je zákonem stanovena 24měsíční odpovědnost prodávajícího za vady zboží, která má přesně stanovený obsah. Je zakázáno ji předem jakkoli omezit nebo úplně vyloučit. K takovým ustanovením obchodních podmínek či reklamačních řádů se nepřihlíží. Výjimku představuje možnost dohodnout u použitého zboží zkrácení doby trvání odpovědnosti až o polovinu, tedy na 12 měsíců.

Prodávající vás o zákonném rozsahu své odpovědnosti z vad zboží musí řádně informovat.

Kde je to upraveno: § 1814 odst. 1 písm. a), § 1815, § 2168 a § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

To bude záležet na vaší dohodě s prodávajícím v písemné kupní smlouvě. Pokud vám neposkytne dobrovolnou záruku za jakost, bude platit pouze zákonná odpovědnost prodávajícího za vady stavby spojené se zemí pevným základem v trvání 5 let od nabytí vlastnického práva k ní. Během této doby máte právo vytýkat skryté vady.

České soudy při svém rozhodování vztáhly na podnikatelský prodej nemovitostí i pravidla o prodeji spotřebního zboží v obchodě, proto bylo možné použít tuto zvláštní úpravu i na nákup domu či bytu. Od 6. ledna 2023 to již možné nebude, protože zbožím by měly být jen věci movité. Přesto i nadále bude platit předpoklad vady existující při převzetí, i když se projeví až během prvních dvou let od tohoto okamžiku, a bude na prodávajícím prokázat opak. 

Kde je to upraveno: § 2113, § 2129 odst. 2 a 3, § 2131, § 2158 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Podle českých soudů je lhůta stejná jako u reklamace spotřebního zboží. Prodávající  musí vyřídit reklamaci včetně odstranění vady nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uplatnění. Do této lhůty vás musí o vyřízení taktéž informovat. Dohodnete-li se s prodávajícím na lhůtě delší, pak musí být reklamace vyřízena do konce prodloužené lhůty. I když nebude reálné vadu v této lhůtě odstranit, musí prodávající během ní vadu posoudit a minimálně navrhnout způsob jejího odstranění, který po dohodě s vámi může realizovat v prodloužené lhůtě.

Marné uplynutí zákonné či dohodou prodloužené lhůty vám může založit právo na přiměřenou slevu nebo na odstoupení od kupní smlouvy.

Prodávající vás o délce lhůty k vyřízení reklamace musí informovat.

Kde je to upraveno: § 13, § 19 odst. 3 a 4 a § 24 odst. 7 písm. m) a y) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Pokud si necháte od jednoho či více podnikatelů postavit například rodinný dům, uzavřete v zásadě s každým z nich smlouvu o dílo, protože zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části jsou podle zákona vždy dílem.

Vaše práva a povinnosti zhotovitele domu se budou řídit vedle samotné uzavřené smlouvy i zákonnými ustanoveními o dílu, na místo o koupi zboží. Jde-li však o práva z vad díla, použije se i příslušná část úpravy kupní smlouvy.  

I zde platí zákonný předpoklad, že stavba byla vadná při jejím převzetí, pokud se vada projeví během prvních dvou let od tohoto okamžiku. A bude na zhotoviteli prokázat opak

Kde je to upraveno: § 2587, § 2615 odst. 2, § 2623 a § 2629 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Dnes už téměř každý vlastní mobilní telefon a počítač. Mnozí z nás používají chytré hodinky s tréninkovým plánem jim šitým na míru. A někteří dokonce pomocí aplikace ovládají většinu spotřebičů ve své domácnosti. To vše a celá řada dalších věcí s přívlastkem „chytré“ či „smart“ řadíme pod kategorii „věci s digitálními vlastnostmi“ nebo také „zboží s digitálními prvky“. Bez těchto vlastností by šlo o drahé, ale téměř nevyužitelné předměty. Pod digitálními vlastnostmi si můžete představit jednak například operační systém, aplikace či jiný software (digitální obsah) nebo průběžné poskytování určitých dat například o dopravě v navigačním systému či poskytování individualizovaných tréninkových plánů (služba digitálního obsahu).

Digitálním obsahem, který je ve zboží obsažen nebo s ním propojen, mohou být jakákoli data, která jsou vytvořena a dodána v digitální podobě. Digitální obsah může být v okamžiku uzavření kupní smlouvy již předem nainstalován nebo se instaluje dodatečně. Digitální služby nebo také služby digitálního obsahu propojené se zbožím mohou zahrnovat služby, jež data v digitální podobě zpřístupňují nebo umožňují s nimi pracovat (vytvářet je, zpracovávat, uchovávat je a sdílet).

Tím, že jsou digitální obsah nebo služba digitálního obsahu ve zboží již při nákupu obsaženy nebo s ním propojeny, umožňují funkce zboží plně využívat. Jelikož by jejich nepřítomnost bránila použití zboží k účelu, k němuž má sloužit, prodávající odpovídá také za vady zboží, které souvisí s jeho digitálními vlastnostmi, i když sám není poskytovatelem digitálního obsahu či služeb digitálního obsahu.

Kde je to upraveno: § 2158 odst. 2, § 2389a odst. 1 a § 2389t zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

I v případě věcí s digitálními vlastnostmi jde o zboží. Až na pár zvláštních pravidel se tedy ustanovení o prodeji zboží spotřebiteli použijí i na poskytování digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu ve zboží obsažené či s ním propojené, i když je poskytuje jiná osoba. Výjimkou jsou případy, kdy z obsahu smlouvy nebo  z povahy věci je zjevné, že jsou poskytovány samostatně.

Pokud je vám poskytnut digitální obsah na věci, která slouží jen jako jeho nosič, neuzavíráte kupní smlouvu, ale smlouvu o poskytování digitálního obsahu, která má samostatnou úpravu.

Pokud podle smlouvy má být poskytován digitální obsah či služba digitálního obsahu soustavně po určité období, pak máte práva z vad, které se na nich objeví během dvou let od převzetí. Mají-li však být poskytovány déle než dva roky, pak můžete reklamovat po celé delší období. U vad, které se během těchto období projeví či vyskytnou, se má za to, že digitální obsah nebo služba digitálního obsahu jsou poskytovány vadně. A je na prodávajícím prokázat opak.

U věcí s digitálními vlastnostmi má prodávající specifickou povinnost, a to zabezpečit, abyste měli k dispozici aktualizace digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu, které jste si ve smlouvě ujednali.

Vedle ujednaných aktualizací musí být současně zabezpečeno poskytování aktualizací nezbytných k tomu, aby si zboží uchovalo své počáteční vlastnosti. Prodávající tyto konkrétní aktualizace nemusí řešit za podmínky, že jste na základě jeho upozornění před uzavřením smlouvy věděli o tom, že nebudou poskytovány, a souhlasili jste s tím. Rovněž musí zajistit, že na dostupnost nezbytných aktualizací budete upozorněni po určitou dobu, která závisí na tom, zda jde o jednorázové či soustavné poskytování digitálního obsahu či služby digitálního obsahu. V případě ujednaného soustavného poskytování minimálně po dobu dvou let a u dohodnuté delší doby po celou tuto dobu. Jde-li o jednorázové poskytnutí, pak po dobu, po kterou to můžete rozumně očekávat.

Je třeba mít na paměti, že samotné provedení aktualizace je na vás.  Když ji v přiměřené době neprovedete, nebudete moci úspěšně reklamovat vadu, jež bude důsledkem neprovedené aktualizace. Právo z této vady vám bude náležet, pokud se Vám nedostalo upozornění na danou aktualizaci nebo důsledky spojené s jejím neprovedením. Rovněž vám nemůže jít k tíži, pokud jste postupovali při aktualizaci v souladu s pokyny v návodu, které nebyly úplné či správné. Prodávající totiž odpovídá i za vadu, která je důsledkem vámi provedené instalace, pokud jste se řídili chybným návodem od prodávajícího či poskytovatele digitálního obsahu či služby digitálního obsahu. Není se pak čemu divit, že je odpovědný i za ty vady způsobené nesprávnou instalací, ať už ji provedl sám nebo jiná osoba na jeho odpovědnost.

Kde je to upraveno: § 2158 odst. 2, § 2161a, § 2161b, § 2165 odst. 2 a 3 a § 2389a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník