V právu platí zásada, že každý si má počínat poctivě. Zjednodušeně se dá říci, že poctivé je takové chování, které je čestné, transparentní a ohleduplné k zájmům druhých lidí. Jde o určitý standard chování, který každý z nás důvodně očekává a spoléhá na něj.
U prodávajících je tato povinnost více rozvedena v zákoně o ochraně spotřebitele. O poctivém prodeji lze hovořit tehdy, pokud je zboží prodáváno ve správné kvantitě (hmotnosti, míře, množství), což by vám mělo být umožněno si překontrolovat, v obvyklé kvalitě, není-li jiná jakost předepsaná, ani uváděná, a za ceny správně účtované.
Nesprávné údaje o kvantitě či kvalitě prodaného zboží patří mezi nejčastější vady a jsou důvodem pro uplatnění reklamace u prodávajícího. Cena zboží musí být konečná, tedy zahrnovat všechny daně a poplatky. A měla by vám být známa ještě před samotným nákupem.
Kde je to upraveno: § 3 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 6 a § 2161 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 2 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
Požádáte-li o to, pak ano. Povinnost vydat na žádost spotřebitele doklad o koupi stále trvá a povinná účtenka pro elektronickou evidenci tržeb (EET) takový doklad nenahrazuje.
Kupní doklad nebo také doklad o zakoupení zboží je vydáván pro potřeby spotřebitele, aby věděl, kdo, kde, kdy, co a za kolik mu prodal. Doklad tedy musí obsahovat datum uskutečnění prodeje, označení či popis zboží a jeho kupní cenu. Samozřejmě nesmí chybět identifikační údaje prodávajícího, jako jsou jeho jméno a příjmení v případě živnostníka, název prodávajícího, jde-li o obchodní společnost, identifikační číslo osoby (IČO) a jeho sídlo. Prodávající má dále povinnost zřetelně vyznačit na dokladu například i údaj o tom, že prodávané zboží je použité, trpí vadou, pro kterou byla poskytnuta sleva z kupní ceny.
Naproti tomu účtenka podle zákona o evidenci tržeb má za cíl především identifikovat prodávajícího ve vztahu k orgánům Finanční správy ČR a evidovat jeho tržby. Na účtence proto musí být uveden fiskální identifikační kód, daňové identifikační číslo, označení provozovny, v níž je tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na němž je tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, celkovou částku tržby, bezpečnostní kód poplatníka, a také údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. O účtenku žádat nemusíte. Pokud se na prodávajícího vztahuje povinnost elektronické evidence tržeb, musí vám být poskytnuta automaticky.
Pokud ovšem prodávající vydává účtenky, které kromě náležitostí uvedených v zákoně o evidenci tržeb splňují zároveň náležitosti podle zákona o ochraně spotřebitele, samostatný doklad o zakoupení již v takovém případě není nutné vydávat.
Kde je to upraveno: § 16 a § 24 odst. 7 písm. q) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 18 odst. 1 písm. b) a § 20 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb
Ne, jen pokud o něj požádáte. Je však třeba od sebe odlišit záruční list a potvrzení prodávajícího o jeho povinnostech z vad zboží. Záruční list je pojem, který je dnes spojován spíše s dobrovolně poskytnutou zárukou za jakost zboží, kdežto potvrzení o povinnostech z vad zboží musí prodávající na vaši žádost vystavit vždy, neboť tím potvrzuje svoji zákonem danou odpovědnost za vady. Pokud tedy požádáte o to, aby vám prodávající potvrdil, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti v případě vad zboží, musí tak učinit ve formě písemného potvrzení bez ohledu na použitý název tohoto dokumentu. Uvede-li výrobce v reklamě či na obalu zboží delší záruku, zavazuje tím i prodávajícího, který to musí zahrnout do svého potvrzení.
Potvrzení musí obsahovat minimálně jméno a příjmení v případě živnostníka, název, je-li prodávajícím obchodní společnost, sídlo a další identifikační údaje. Je-li to potřebné, může prodávající připojit i srozumitelné vysvětlení obsahu, rozsahu, podmínek a doby trvání své odpovědnosti, jakož i způsob, jakým můžete uplatnit reklamaci.
Toto potvrzení není nutné při reklamaci předkládat. Ve většině případů jej plně zastoupí vystavený doklad o zakoupení, který rovněž obsahuje základní údaje o prodávajícím.
Kde je to upraveno: § 15 odst. 2 a § 24 odst. 7 písm. o) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Ano, prodávající vám jej musí poskytnout. Je to jeho povinností, pokud je nutné zboží po nákupu sestavit, jeho obsluha je složitější a užívání se řídí velkým množstvím pravidel. Ovšem s výjimkou případů, kdy pravidla užití daného zboží jsou zřejmá či obecně známá a bylo by nadbytečné je zvlášť vypisovat.
Návod musí být v českém jazyce a v písemné formě, nemluvě o jeho srozumitelnosti. Bývá součástí balení zboží, anebo jej prodávající ke zboží přikládá dodatečně při placení, jako tomu bývá například u nákupu obuvi.
Jde o důležitý dokument k užívání koupeného zboží. Není-li proto český návod přiložen, můžete si jej u prodávajícího vyžádat. Jeho neposkytnutí ani dodatečně může být v krajním případě důvodem pro odstoupení od smlouvy.
Kde je to upraveno: § 9, § 10 odst. 2, § 11 a § 24 odst. 7 písm. e) a i) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2087, § 2094 odst. 1 a § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Ano, máte, ale ne vždy půjde vyhovět. Ne každé zboží lze totiž předvést, protože to neumožňuje jeho povaha a forma prodeje. Je vaším právem žádat, aby prodávající před vámi předvedl funkce nabízeného zboží. Někdy by se to však neobešlo bez porušení originálního obalu či znehodnocení samotného zboží. Proto prodávající využívají vystavené zboží na předvedení toho, co umí (např. obraz u televizoru, zvuk u audiosystému). Zvláštní povaha věci v kombinaci s formou prodeje může sice bránit vyzkoušení zboží přímo na prodejně, ale překontrolovat, zda je zboží kompletní, zpravidla možné bude. Typickým příkladem bude stan nebo jízdní kolo. Pokud ovšem půjde o prodej nábytku v demontovaném stavu, který si máte vyzvednout ve skladu prodávajícího jako sadu krabic, pak ani překontrolování za asistence pracovníků prodávajícího nepřichází v úvahu.
Při nákupu ojetého vozidla je předvedení jeho jízdních vlastností a překontrolování jeho technického stavu vždy možné, proto toho neváhejte využít. Jedině tak se vám může podařit odhalit závady vozu ještě před uzavřením kupní smlouvy.
Kde je to upraveno: § 15 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. n) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2162 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Určité informace vám musí prodávající sdělit před samotným nákupem. Záleží také na tom, co a kde kupujete, jakož i na tom, zda si jenom nabízené zboží prohlížíte nebo už jste rozhodnutí si jej koupit. Při vyřizování záležitostí každodenního života, například nákupu tiskovin a knih, kdy si hned po zaplacení nákup rovnou odnášíte, nemá prodávající tak širokou informační povinnost, jakou má e-shop se stejným sortimentem.
Pokud se rozhodnete uzavřít kupní smlouvu, jedno jestli na mobilní telefon, sedačku nebo automobil, potom je prodávající povinen vám sdělit informace minimálně o sobě (název, IČO, sídlo a kontaktní údaje), o ceně a vlastnostech zboží, jeho správném užívání, udržování, jakož i o riziku jeho nesprávného užití a údržby, dále o způsobu platby a dodání, případně i o nákladech dodání. A v neposlední řadě o tom, jaká práva máte při vadách zboží, u koho a do kdy nejpozději je můžete reklamovat. K tomu ještě přibyla povinnost vás upozornit na možnost řešení případných sporů mezi vámi a prodávajícím v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) u ČOI.
Kde je to upraveno: § 9, § 11, § 12, § 13, § 14 a § 24 odst. 7 písm. e), i), k), l) a m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 1811 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Není vaší povinností si zboží po nákupu hned překontrolovat. Lze to jen doporučit. Čím dříve odhalíte, že se zbožím není něco v pořádku, především po jeho doručení poštou či kurýrem, tím snadnější bude vaše následná komunikace s prodávajícím ohledně zajištění nápravy.
Pokud zboží koupíte jako spotřebitel a vadu objevíte později, nezáleží na tom, zda jde o vadu skrytou či na první pohled patrnou, i tak máte právo ji reklamovat a žádat její odstranění. V prvním půlroce počítaném od okamžiku, kdy jste si zboží převzali, zákon totiž předpokládá, že zboží bylo vadné už od začátku. A je na prodávajícím, aby prokázal, že tomu tak nebylo, nestačí to jen tvrdit.
Prodávající vás nemůže omezit nebo zbavit práva reklamovat zboží kdykoli během 24 měsíců od převzetí zboží. Odepřením vašich práv při pozdější reklamaci vady, jedno jestli skryté či zjevné, by prodávající porušil zákon.
Kde je to upraveno: § 1814 písm. a), § 2161 odst. 2, § 2165 odst. 1 a § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 13 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Prodejní či také otevírací dobu si určuje každý prodávající sám. Je potom jeho povinností prodejnu trvale a zvenčí viditelně označit prodejní dobou, kterou si zvolil.
Z tohoto pravidla však existuje výjimka v podobě zákazu prodeje zboží v maloobchodě a velkoobchodě ve dnech 1. ledna, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Dále je prodej zakázán o Velikonočním pondělí a na Štědrý den je umožněn pouze do 12. hodiny, pak už musí být zavřeno. Regulace prodejní doby o vybraných svátcích se vztahuje na prodej zboží, ale i výdej dříve objednaného zboží v e-shopu. Prodejní doby lékáren, čerpacích stanic či prodejen na letištích, autobusových a vlakových nádražích se zákaz netýká. Jiné prodejny mohou mít během uvedených svátků otevřeno, pokud jejich prodejní plocha nepřesahuje 200 m2. Do velikosti prodejní plochy je třeba započítat plochu, kde se mohou volně pohybovat zákazníci, tedy včetně zkušebních kabinek, dále prostor za prodejním pultem, byť je využívaný jen prodavači, a také plochu, kterou zabírají pulty, stojany a výklady.
Kde je to upraveno: § 1 a § 2 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě; § 17 odst. 8 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon
Nelze jednoznačně odpovědět, zda ano či ne. Názory se různí a soudy na tuto otázku dosud nedaly jasnou odpověď. Občanský zákoník z roku 2012 pozměnil minimálně označení. Výrazy „záruka“ a „záruční doba“ se užívají jen v souvislosti s dobrovolně poskytnutou zárukou za jakost zboží. V případě prodeje zboží v obchodě se hovoří o zákonné odpovědnosti prodávajícího za jakost při převzetí a právech spotřebitele z vadného plnění.
Záruka za jakost v podstatě znamená garanci prodávajícího za to, že věc si po určitou dobu zachová svoji použitelnost nebo obvyklé vlastnosti. Je dobrovolná a záleží tedy na prodávajícím, zda, v jakém rozsahu a na jak dlouho ji poskytne.
O zákonné odpovědnosti za jakost při převzetí není pochyb v prvních šesti měsících, kdy zákon pracuje s domněnkou vadnosti zboží při převzetí, pokud se vada v uvedeném období projeví. Stále však platí, že i když se vada vyskytne v době 24 měsíců počítané od převzetí, můžete uplatnit reklamaci a prodávající ji musí vyřídit. Ani dříve prodávající neodpovídal za běžné opotřebení, poškození způsobené spotřebitelem, vady, o nichž spotřebitel věděl nebo s nimiž byla spojena sleva. Práva spotřebitelů v případě zjištěných a reklamovaných vad rovněž zůstala při starém. Jen namísto zažitého pojmu „záruční list“ se dnes můžete setkat s potvrzením o povinnostech z vadného plnění či vad zboží.
Navíc zákon považuje uvedení doby použitelnosti přímo na prodávaném zboží, na jeho obalu, v připojeném návodu nebo v reklamě za záruku za jakost. Takže i bez vystavení záručního listu, můžete mít záruku.
Lze shrnout, že bez ohledu na změnu terminologie, prodávající za vady zboží, které se vyskytnou ve dvou letech od jeho převzetí spotřebitelem, odpovídá. Spotřebitel má právo na odstranění vady opravou, dodáním toho, co chybí, na dodání nového zboží nebo jeho součásti, na přiměřenou slevu i na odstoupení od kupní smlouvy v závislosti na charakteru a četnosti vad. Pokud se vada objeví v prvních šesti měsících, má se za to, že zboží bylo vadné už při převzetí a je na prodávajícím dokázat opak.
Prodávající vás o rozsahu své odpovědnosti za vady, podmínkách a způsobech uplatnění reklamace musí informovat.
Kde je to upraveno: § 2113, § 2161, § 2165 a § 2169 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Záruka za jakost v podstatě znamená garanci prodávajícího za to, že věc si po určitou dobu zachová svoji použitelnost nebo obvyklé vlastnosti. Je dobrovolná a záleží tedy na prodávajícím, zda, v jakém rozsahu a na jak dlouho ji poskytne.
Můžete si ji s prodávajícím sjednat přímo v kupní smlouvě, nebo ji poskytne svým prohlášením, například ve vystaveném záručním listě. Za poskytnutou záruku se považuje i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti zboží na jeho obalu či v reklamě, pokud ovšem není ve smlouvě ujednána jiná, jedno jestli kratší či delší, doba, protože ta by měla přednost.
Pokud záruku za jakost prodávající poskytne, musí vás o této skutečnosti řádně informovat.
Kde je to upraveno: § 2113, § 2114 a § 2166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Ano, prodávající nese odpovědnost i za vady použitého zboží (ojeté automobily, jiné bazarové zboží), a to ve stejném rozsahu jako u jiného spotřebního zboží až na pár odlišností.
U použitého zboží rovněž platí doba 24 měsíců pro výskyt vad a jejich reklamování. Zákon však připouští její zkrácení až na polovinu, tedy 12 měsíců, pokud se na tom s prodávajícím dohodnete. Zkrácenou dobu trvání odpovědnosti za vady je však třeba vyznačit v dokladu o koupi. Uvede-li prodávající v dokladu o zakoupení například pouze 6 měsíců, nebude se k tomu přihlížet a bude platit nejnižší přípustné zkrácení.
Pokud se zboží prodává s tím, že bylo už po nějakou dobu používané, je samozřejmě i v odpovídající míře opotřebené, proto se nemůže odpovědnost prodávajícího vztahovat na stav opotřebení v okamžiku jeho prodeje.
Dalším rozdílem je zúžení okruhu práv z vad zboží. V případech, kdyby vám náleželo právo na výměnu, můžete u použitého zboží na místo toho žádat pouze přiměřenou slevu z kupní ceny.
Prodávající vás o tom, že zboží je použité a jak to ovlivní vaše práva z případných vad, musí informovat.
Kde je to upraveno: § 2167 písm. c), § 2168 a § 2171 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 10 odst. 6, § 13 a § 24 odst. 7 písm. h) a l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Pouze na ty vady, o kterých to stanoví zákon. Patří sem především vady, o nichž jste při uzavírání smlouvy věděli, byli na ně upozorněni prodávajícím a byla vám z tohoto důvodu poskytnuta sleva z kupní ceny.
Prodávající neodpovídá za vady, které si způsobíte sami poškozením věci nebo nedodržením pokynů v návodu za podmínky, že vás s těmito pokyny seznámil v předaném písemném návodu.
Úspěšně nelze reklamovat ani opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. Nadměrné opotřebení pouze některých částí obuvi či oděvu za velice krátký čas však opodstatněným důvodem k reklamaci být může. V případě pochybností je vhodné vyhledat nestranného znalce v daném oboru.
U použitého zboží se odpovědnost prodávajícího nevztahuje na vady odpovídající míře používání nebo opotřebení, které zboží vykazovalo již při nákupu.
U zboží s omezenou dobou použitelnosti, například mléčné výrobky a jiné potraviny, které se rychle kazí, je z jeho povahy zřejmé, že odpovědnost prodávajícího bude trvat jen po tuto dobu a ne celých 24 měsíců.
Prodávající rovněž neodpovídá za vady, které se na zboží vyskytly po 24 měsících od převzetí.
S ohledem na typ prodávaného zboží vás prodávající musí informovat i o případech, kdy jeho odpovědnost za vady není dána.
Kde je to upraveno: § 2165, § 2167 a § 2170 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Ano, prodlužuje se právě o tu dobu, během níž jste nemohli zboží používat z důvodu vyřizování reklamace. Jinými slovy řečeno, do celkové doby zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady nebo záruční doby se nezapočítává časový úsek od uplatnění reklamace až do okamžiku vyrozumění o jejím vyřízení.
Prodávající vás o této skutečnosti musí informovat a taktéž uvést v písemném reklamačním protokolu datum, kdy jste reklamaci uplatnili, a dobu jejího trvání.
Kde je to upraveno: § 1922 odst. 2, § 2173 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13, § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. l) a v) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Neodpovídá. Pokud zboží nakoupíte a od prodávajícího převezmete, začíná běžet doba 24 měsíců pro výskyt vad a jejich reklamování.
Vyřídí-li prodávající vaši reklamaci dodáním nového bezvadného zboží, neběží od tohoto okamžiku znovu 24 měsíců. Dřívější občanský zákoník takové pravidlo sice obsahoval, do nového zákona však převzato nebylo.
Prodávající vás o této skutečnosti musí informovat.
Kde je to upraveno: § 2161 a § 2165 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Zásadně ne, jelikož pro spotřební zboží je zákonem stanovena 24měsíční odpovědnost prodávajícího za vady zboží, která má přesně stanovený obsah. Je zakázáno ji předem jakkoli omezit nebo úplně vyloučit. K takovým ustanovením obchodních podmínek či reklamačních řádů se nepřihlíží. Výjimku představuje možnost dohodnout u použitého zboží zkrácení doby trvání odpovědnosti až o polovinu, tedy na 12 měsíců.
Prodávající vás o zákonném rozsahu své odpovědnosti z vad zboží musí řádně informovat.
Kde je to upraveno: § 1814 písm. a), § 1815, § 2168 a § 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 13 a § 24 odst. 7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
To bude záležet na vaší dohodě s prodávajícím v písemné kupní smlouvě. Pokud vám neposkytne dobrovolnou záruku za jakost, bude platit pouze zákonná odpovědnost prodávajícího za vady stavby spojené se zemí pevným základem v trvání 5 let od nabytí vlastnického práva k ní. Během této doby máte právo vytýkat skryté vady.
České soudy při svém rozhodování vztáhly na podnikatelský prodej nemovitostí i pravidla o prodeji spotřebního zboží v obchodě, proto je možné použít i na nákup domu či bytu kupříkladu předpoklad vady existující při převzetí, i když se projeví až během prvního půl roku od tohoto okamžiku, a bude na prodávajícím prokázat opak.
Kde je to upraveno: § 2113, § 2129 odst. 2, § 2131, § 2158 a § 2161 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Podle českých soudů je lhůta stejná jako u reklamace spotřebního zboží. Prodávající nebo jím pověřený pracovník musí o reklamaci rozhodnout ihned, ve složitých případech do 3 pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu zboží a potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena co nejdříve, nejpozději však do 30 kalendářních dnů ode dne jejího uplatnění. Dohodnete-li se s prodávajícím na lhůtě delší, pak musí být reklamace vyřízena do konce prodloužené lhůty.
Nedodržení zákonné či dohodou prodloužené lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy, která vám může založit právo na přiměřenou slevu nebo na odstoupení od kupní smlouvy.
Prodávající vás o délce lhůty k vyřízení reklamace musí informovat.
Kde je to upraveno: § 13, § 19 odst. 3 a § 24 odst. 7 písm. l) a x) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 2106 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Pokud si necháte od jednoho či více podnikatelů postavit například rodinný dům, uzavřete v zásadě s každým z nich smlouvu o dílo, protože zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části jsou podle zákona vždy dílem.
Vaše práva a povinnosti zhotovitele domu se budou řídit vedle samotné uzavřené smlouvy i zákonnými ustanoveními o dílu, na místo o koupi zboží. Jde-li však o práva z vad díla, použije se i příslušná část úpravy kupní smlouvy.
Kde je to upraveno: § 2587, § 2615 odst. 2 a § 2623 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
V určitých případech ano. Není ale vždy snadné od sebe odlišit kupní smlouvu a smlouvu o dílo.
Kupní smlouvou bude situace, kdy si podle katalogové nabídky nebo podle vystaveného zboží u prodávajícího objednáte sedací soupravu, nábytek do ložnice a podobně, který se teprve na základě vaší objednávky začne vyrábět. Pokud by byl vámi podnikatel požádán o vytvoření zcela jedinečné věci na základě vašeho konkrétního zadání a instrukcí (například technického plánu), mohlo by se jednat o smlouvu o dílo, protože byste se podstatnou měrou na výsledku podíleli. Smlouvu na zboží, které má být teprve vyrobeno, je totiž nutné posoudit jako smlouvu o dílo tehdy, předáte-li podnikateli podstatnou část toho, čeho bude k výrobě zboží zapotřebí. Typickým příkladem je zakázkové ušití šatů z vámi dodané textilní látky, nití a zipu.
Objednáte-li si kuchyňskou linku, přičemž u jednotlivých skříněk si vybíráte barvu a rozměry tak, aby linka byla na míru místnosti ve vaší domácnosti, uzavřete tím kupní smlouvu, byť by byla současně sjednána i její montáž. Zahrnuje-li ovšem smlouva vedle dodání zboží (vany, umyvadla, sprchového boxu) i vykonání určitých činností (stavební práce), půjde o smlouvu o dílo, protože na dosažení výsledku (nové koupelny) se převážnou měrou podílel výkon činnosti podnikatele.
Pokud si objednáte zboží, které je nutné ještě sestavit nebo vytvořit podle přiloženého návodu, bude se vždy jednat o kupní smlouvu.
Kde je to upraveno: § 2085 odst. 1 a § 2086 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Spotřebitelem může být pouze člověk (fyzická osoba), který s podnikatelem uzavírá smlouvu mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání. Taková společnost s ručením omezeným (právnická osoba) tedy spotřebitelem být za žádných okolností nemůže.
Uvedení identifikačního čísla osoby (IČO), daňového identifikačního čísla (DIČ), místa podnikání jako fakturační adresy na objednávce či ve smlouvě naznačuje prodávajícímu, že nejedná se spotřebitelem, ale s podnikatelem. I z povahy zboží či z objednaného množství může být zřejmá souvislost s předmětem podnikání kupujícího, například objednání pokladny na EET nebo 10 kusů LCD displejů.
Na vztahy mezi dvěma podnikateli se zásadně nepoužije ochrana spotřebitele. Typickým příkladem je vyřizování reklamace v 30denní lhůtě. Tato lhůta platí pouze pro spotřebitele. Kupující, který je podnikatelem, si může s prodávajícím nad rámec zákonné odpovědnosti za vady při převzetí sjednat záruku za jakost. V takovém případě může prodávající v záručním listě uvést i lhůtu pro vyřízení případné reklamace. Není-li žádná lhůta určena či dohodnuta, použije se zákon, který prodávajícímu ukládá odstranit vady včas nebo v přiměřené lhůtě.
Kde je to upraveno: § 419, § 1810, § 2106 odst. 2, § 2107 odst. 3, § 2113 a § 2158 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Dozor nad poctivostí prodeje, dodržováním informační povinnosti o vlastnostech prodávaného zboží a o jeho ceně, o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace, o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) a dalších povinností prodávajících vykonává ČOI. V případě zjištěného porušení uvedených povinností můžete podat podnět k prošetření.
Ten vám ovšem nemůže pomoci vyřešit váš spor s prodávajícím.
Pokud mezi vámi a prodávajícím vznikl spor ohledně práv a povinností z kupní smlouvy, můžete podat návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR) u ČOI.
Kde je to upraveno: § 20d, § 20e písm. d) a § 23 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád